1 : Druhý začátek

1.5K 40 13
                                    

Asi si dokážete představit, jak mi bylo po tom všem, co se stalo.
Nevěděla jsem co dělat jako první a co se svým životem vůbec dělám.
Nevěděla jsem nic, a to bylo ono. Pamatuju si úplný hovno a hlava mi tříští jako nikdy předtím.

• • •

Vystoupila jsem z Rafeového černého Mercedesu a pořádně jsem s dveřma bouchla, i když vím, že to Rafe nesnáší. ,,Super, vzpomínám si na to, co zasranej Rafe nesnáší, ale proč je zasranej, to si za boha nevzpomenu." když jsem to dořekla, kopla jsem vší silou do jednoho kola, ještě jednou otevřela dveře a hledala v přihrádce cokoliv, co mi padne do ruky. Vím že Rafe fetuje a
je to další věc, na kterou si vzpomínám. A jestli hledám koks, není tu.
Zato byl v přihrádce balíček cigaret. Rychle jsem ho popadla, už méně jsem bouchla s dveřma a když jsem se o auto opřela zády, rovnou jsem tu krabičku otevřela.
Bylo v něm tak deset cigaret i s modrým zapalovačem a ve chvilce jsem měla cigaretu mezi rty a přikládala jsem k ní zapalovač. Když to konečně chytlo, rychle jsem potáhla kouř do plic a konečně si oddechla od stresu a od toho jak mi bylo, a vlastně pořád je.

• • •

Brečím jako malá holka, potichu vzlykající a jen doufající, že cestou do pokoje nikoho nepotká. Ještě jednou jsem si potáhla a s cigaretou v ruce vešla dovnitř domu. Na dům si taky už vzpomínám, a proto jsem rychle vyběhla do schodů a opatrně zavřela dveře od pokoje. Rychle jsem přešla k oknu, kde jsem si rychle dala cigaretu do pusy, protože jsem okno musela otevřít oběma rukama. Otevřela jsem ho dokořán, sedla si na parapet a opřela se o zeď, dokud někdo nezaklepal na dveře a hned nevešel.

• • •

,,Kurva.." sykla jsem sama pro sebe a protože jsem nestíhala cigaretu uhasit, jen jsem ji přidržovala vedle sebe v okně. Naštěstí se vynořila Sarah, která řekla jen ubohé ,,Čau.. jsi v pohodě?" a já neměla sílu jí cokoliv vysvětlovat, i když jsem věděla, že na to přijde. ,,Ne, ale díky za optání." dala jsem si posledního práska a cigaretu rychle hodila do sklinky s vodou, kterou mi Sarah podala. ,,Díky.. chceš?" z kapsy jsem vytáhla krabičku a nabídla jí. ,,Proč ne.." vytáhla si jednu a já po ní hned druhou i se zapalovačem. První jsem chtěla zapálit jí, ale protože ji ona držela jen v ruce, koukla jsem na ní, jestli si dělá srandu. Tak jsem si svojí dala do pusy, zapálila jí a asi pochopila postup, takže to samé udělala taky a sedla si naproti mě. ,,Nepůjde to cítit?" zeptala se, aby prolomila moje poklidné, smuteční ticho. ,,Nepůjde." odsekla jsem jí a ona se na mě lítostně podívala, i když lítost nepotřebuju. Nechci, aby mě Sarah litovala.
Nechci nikoho, aby mě litoval.
Nechci žádnou lítost.

• • •

,,Co se stalo Kate?" po chvilce sledování mě se zeptala a já vlastně nevěděla, co říct nebo kde začít. To, že jsem těhotná jí v plánu říkat nemám, protože by mi tu cigaretu vyhodila z ruky, ale to samozřejmě není jedinej důvod. ,,Nic. Nevěřím JJovi ani slovo, to je to.
Víš co udělal? Klidně na stejným místě zkoušel na holku to samé co kdysi dávno na mě. Kolik holek si myslíš že obmotává kolem prstu?
Ne, vlastně mi to je jedno.. proč by mě to mělo zajímat, že?" ironicky jsem se tomu zasmála když jsem si opřela hlavu o zeď a sledovala tak nebe.

• • •

Chvíli nic neslyším, ani jednou nemukla dokud nedokouřenou cigaretu nehodila do sklenice a nezvedla se.
,,Víš co Kate? Mně už to je vlastně taky u prdele. Všichni už maj dost těch tvých sraček který si nikdy nevyřešíš ale už si kurva vyber! Taháš za nos oba dva a chudáci neví co maj dělat! Hlavně že na ně sereš a děláš jen to, co v tu chvíli chceš!" začala po mně řvát ani jsem nepochopila proč. Chodila ke mně tam a zpátky, tam a zpátky i po pokoji dokud nepřišla až ke dveřím, ale u nich se zarazila a upřela na mě další pohled s tím, že nechápe, co se děje, a v tu chvíli jsem pochopila, že to bude někdo z dospělých.
Zase jsem nevěděla co dělat, takže jsem moji cigaretu jen hodila do skleničky vedle mě, trochu se otřepala a čekala kdo vejde dovnitř, když Sarah zmizela.

• • •

,,Babi?" řekla jsem, když jsem v očích spatřila babičku s novým účesem. ,,Kate, zlatíčko.." řekla když jsem rychle vstala a rozběhla se jí přímo do náruče. ,,Jaktože jsi tak brzo zpátky? Je všechno v pohodě?" hrnuly se mi slzy do očí z toho, jak šťastnou mě teď udělala a taky z toho, že u sebe mám konečně rodinu. ,,Víš Kate.. je těžký ti to říct takhle, když tě vidím a jsi celá zničená. Asi všechno v pořádku není, ani s tebou, ani s tím, co jsem zjistila na 'pracovní' cestě.'"

• • •

Když to dořekla, posadila se se mnou na kraj postele, protože přesně poznala, jak úzko se mi udělalo. ,,Co tím myslíš?" nechápala jsem, a proto jsem se musela zeptat.
,,Kate.. musím ti něco říct.."

Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - Druhý díl ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat