Šepot

Venku z nemocnice

Předem se chci omluvit že tenhle příběh se může podobat příběhu s názvem Hlas, tohle je můj originální nápad a omlouvám se jestli se to hodně podobá, bude to ale o hodně jiný.
Užíte si kapitolu<3

Probudily mě kapky dopadající na okna nemocnice, otevřel jsem oči a rozhlídl se.
Je to mnohem lepší než včera, vlastně skoro necítím žádnou bolest.
,, Dobré ráno Midoriyo" pozdravila mě sestřička
,, Dobře"
,,Tady, nesu vám snídani" podala mi na stoleček misku s cereáliemi a ovocem
,, Děkuju"
,,Jak se cítíte?"
,, Už o hodně líp"
,,To je dobře, vemte si tady ještě prášky" podala mi rovnou i čaj abych to mohl zapít
,, Vypadá to že by jste mohl dneska už domů, oznámím to vašemu doktorovi a uvidíme"
,,Tak dobře a děkuju"
Odešla a já snědl snídani a pak se koukl na mobil do zpráv na soc. sítích.
___________________________________________
Třídní skupina:

Uraraka: nechcete někam zajít?

Mina: to zní jako prima nápad

Tooro: jo, proč ne

Iida: někdo na vás pozor dávat musí

Dneska mě už nejspíš pustí

Bakugo: tím pádem bych šel taky

Todoroki: proč? Proč až když víš že půjde Izuku?

Bakugo: od kdy ty mu říkáš IzUkU?!

Todoroki: od teď!

Bakugo: naser si!

Můžete se uklidnit?

Todoroki: promiň Izukuuu, jen mě zajímalo proč má najednou ta čivava zájem

Bakugo: cos to řekl?

Jirou: tak a dost, můžete sakra přestat! Už mě to nebaví!

Uživatel Jirou odstranila uživatele Bakugo a Todoroki ze skupiny Třídní skupina

Jirou: necháme je až vychladnou

Děkuju

Jirou: nmz

Uraraka: tak v 16:00 u kavárny?

Tooro: dobřee

Iida: platí

Souhlas
___________________________________________

Všichni jsme se dohodli a nakonec přijdou skoro všichni až na Momo, Shojiho, Tokoyamiho, Sata a Ayoamu.

Teď je něco kolem 9 hodin a já se nudím, pořád prší a tak mě napadlo že se asi kouknu na nějakej ten film.
.

..

Už se blíží čas oběda a taky mého snad odchodu.
,,Tak už vám nesu ten oběd a dobré zprávy k tomu" podala mi talíř s kaší a nějakým masem
,,V 16:00 vás můžem pustit, vaší matce jsme už volali a ta si vás vyzvedne, ale i tak se budete muset šetřit, měl jste zraněnou hlavu tak že to ohrožovalo váš mozek"
,, Dobře, chápu"
,, Ještě vám dám prášky na bolest"
,, Děkuji"
Odešla, já si snědl objed který stál za nic, ale tak co a napsal jsem ostatním že mě pustí až ve čtyři hodiny, takže nestíhám jejich sraz.
___________________________________________

Hele omlouvám se, ale mě pustí až ve čtyři kdy máme ten sraz:/

Mina: nevadí, my počkáme

Uraraka: přesně, hlavně když tam budeš, je jedno kdy

Iida: už si potřebujem taky pokecat přece

Bakugo: brejláč má pravdu, hlavně se mnou

Shoto: to spíš se mnou

Bakugo: no to určitě, zrovna s tebou

Jirou: hele nezajímá mě co s Midoriyou máte, ale nehádejte se, myslím že to nedělá Midoriyovi dobře

Děkuju, zas to zachránila a máš pravdu ani nevím o co jim jde

Bakugo: fajn no...

Shoto: promiň Izu

V poho
___________________________________________

Už jsem se zas nudil a tak jsem se koukal zas na filmy.
Čas plynul a najednou někdo přišel na pokoj.
,,Ahoj Izukuu"
,,Mami? To už jsou 4!" Začal jsem lehce panikařit
,,Nooo jo, tak já ti pomůžu zbalit"
Měla jsem tu jen pár věcí takže se to dalo zbalit do mího žlutýho batohu, který jsem tu měl taky, ale ten nosím do školy.
,,M-mami, potřebuju se ještě převlíknout"
,,Jo vidíš to, přinesla jsem ti věci, tak se dojdi převlíknout na záchod"
,,Jo, tak jdu" zvedl jsem se
(zapomněla jsem že vlastně musel mít nějaký rehabilitace a tak, budem dělat jakože jo, ok?)
A odešel opatrně na záchod, abych náhodou nepsadl, převlíkl jsem se do černého trika a černých děravých džínách.
,,No vidíš to jak ti to sluší"
,,Mamiii"
,,Nojo, nojo, tak pojď, musím ještě vyplnit papíry"
Vzal jsem si můj batoh a vyšel.
,,Tak už jdete Midoriyo? Tak hodně štěstí" promluvila na mě sestřička která se o mě starala
,,Jo, děkuju" oplatil jsem jí úsměv, mezitím tam máma u recepce něco vyplňovala
,,Tak můžem jít"
,, Dobře"
,, Nashledanou"
,, Nashledanou"
,, Nashledanou" pozdravili jsme se a vydali se ven

,,Izukuuuuu" někdo se mi omotal kolem krku
,,U-urarako?"
,,My jsme tu taky" ozvali se ostatní a já jen tupě koukal
,, To jste nemuseli"
,,ale museli!"
,, Izuku, dej mi batoh a můžeš s nimi jít teda ven"
,, děkujuu" předal jsem jí batoh
,, Hlavně opatrně"
,,Jo jo, tak ahoj"
,,Pa"

V kavárně jsme si pak povídali o tom co se stalo a tak, všechno to uběhlo nějak ryhchle a navíc jsem musel brzo domů.
,, Už budu muset jí"
,, Čekej"
,,Co potřebuješ Bakugo?"
,, Pamatuješ si o čem jsme se bavili ten den?"
,, Promiň, ale ne"
,,Tch" asi se urazil a vydal se nejspíš domů, Shoto který si potřeboval taky promluvit tu není, prej musel něco zařídit, nechám to být.
,,Tak ahoj"
,,Ahoj, Midoriyo!" všichni mě pozdravili a já se vidal domů

Ach můj sladký pokoji, jak tys mi chyběl.
Vysprchoval jsem se, najedl a rovnou usl.