Šepot

další den

Izuku: normálně
Shoto: tučně
Bakugo: tučně a podtrženě
Uraraka: kurzíva
Šepot: tučně kurzívou a podtrženě
Ostatní: podtrženě

Ráno mě vzbudil něčí hlas..
,,Izukuu, vstávej musíš do školy"
,,Hmm, mě se ale nechcee"
,, Už si tam dlouho nebyl"
,,To je sice pravda, ale mě to všechno přijde jako včera"
Mamka mi roztáhla závěsy a otevřela okno.
Venku bylo hezky...a ten vzduch takhle po ránu je nejlepší, takže jsem vstal, nasnídal, udělal ranní hygienu a oblíkl si školní uniformu.
...

Právě jsem na cestě do školy, ale zaslechl jsem za sebou známí halas.
,,Deku-kunn"
,,Urarako-san?"
,,Ty už jdeš do školy? Myslela jsem že teď budeš muset být chvíli doma"
,, Už jsem tam dlouho nebyl a navíc spal jsem 2 měsíce, myslím že víc si odpočinout nemusím"
,,T-to je pravda, ale docela se bojím"
,, Nemáš čeho, budu v pohodě"
,,Oi nerde"
,, K-Kacchan?"
,,Zjistil jsem že jdeš vlastně do školy, tak jsem tě šel hledat po cestě"
,, Proč?"
,, Protože si potřebujem promluvit!"
,,Oh, dobře...tak Urarako jdi do školy asi sama, já tam pak dorazím"
,, Dobře teda"
* Mám o Izuka celkem starch, Bakugo ho totiž šikanuje, sice už o hodně míň než co byli spolu na základce, ale nechci aby se mu zas něco stalo*
,,A ty pojď" trhl se mnou za rukáv a dotáhl mě za roh do nějaký uličky
,,O čem si chceš promluvit?"
,, Jelikož si nic nepamatuješ, tak ti to budu muset říct znovu... drž se dál od půlenáče, nevím co chystá, ale je na tebe ujetej a navíc já tě m-....''
,,Shoto? Vždyť ten je v pohodě, ale docela rád si s ním povídám"
,, Můžeš mě nechat domluvit!"
,,Jen říkám že je fajn, tak mi tady neříkej že je takovej"
,,Od tvý nehody se změnil, ty to nechápeš!!'
,,Ale já-'' někdo mě přerušil když vešel do uličky
,,Bakugo?!"
,, Todoroki?"
,,Izukuu, jsi v pořádku? Slyšel jsem jak tu Bakugo zas řve, tak jsem to přišel radši zkontrolovat"
Odrazil Bakuga ode mně a silně mě obejmul.
,, Nemusíš se bát, jsem v pohodě, jen jsme si tu povídali"
,,Jo? A o čem?" Otočil se na Bakuga
,,Do toho ti nic není!"
A odešel.
,, Půjdem do školy co ty na to?" Propletl si se mnou prsty a vyrazil.
,, Todoroki co to-"
,, Promiň, myslel jsem že ti to vadit nebude"
,,Taky že nevadí, jen jsem to nečekal"
*Je strašně roztomilý když se červená a neví co dělat, nebo co si myslet*
...
Dorazili jsme do školy a já mu ruku pustil, přece jenom co by si ostatní mysleli, i když jedny naštvané rudé oči koukaly.
Před školou jsem si ale všiml že tam byly plakáty že se Momo ztratila a tak jsem rozhodl se zeptat.
,,Ty Todoroki, co je vlastně s Momo?"
,,Momo? Eh..to nikdo neví, ze dne na den se jen tak vypařila"
,,Aha? Zvláštní"
,,Taky si říkám" objevila se za náma Uraraka
,, Už jsou to 3 dny a pořád nikdo nic neví, Jirou je od té doby ale strašně nesvá, má jí dost ráda-"
,,Bavili jste se o mě?"
,, Vlastně jo, ale to neřeš"
,,Ne, já to chápu že Midoriyu zajímá to zmizení Momo, ona ale není typ co by utíkal z domu, je z bohatý rodiny a je celkem oblíbená..."
Zahlédl jsem slzy v jejích očích
,,Nemysleme na to, já věřím že se určitě najde co nevidět"
,,Snad jo"

Ve škole bylo všechno fajn dokud...

,,Ahoj Izuku" někdo na mě promluvil a tak jsem se otočil, ale nikdo ke mně nemluvil.
,, Slyšíš mě?"
,,Co to-"
,, Midoriyooo"
,,Kdo si... vždyť na mě nikdo nemluví, jaktože tě slyším"
,,Ale slyšíš mě ne? To je to hlavní"
,,Kdo nebo co si?"
,,To teď není podstatný, hlavní je že mě slyšíš, musíš se za každou cenu vyhýbat Todorokimu"
,,Co s ním pořád máte? Vždyť je fajn"
,, Nemůžu ti říct kdo jsem a ani co se stalo, jen prostě lepší bude když se vy dva nebudete stýkat"
,, D-dobře? Jak ti mám teda říkat?"
,,Ani nevím, to není podstatný"
,,Tak budeš třeba Šepot?"
,, Klidně"
*Připadám si jak nějakej psychicky narušenej člověk, však slyším ženskej šepot v mí hlavě*
,,I v tvých myšlenkách tě slyším, chápu že to nechápeš, ale časem doufám se dostanem ke konci"
*Jak jako ke konci?*
,,To neřeš"

,,Izuku, jsi v pohodě, slyšel jsem jak si mluvíš sám pro sebe, tak jestli se nechceš s něčím svěřit nebo tak"
,,Jsi celkem všímavý Todoroki"
,, Neříkej mi už Todoroki...pro tebe jsem jedině Shoto a i něco víc jestli mě necháš" poslední větu tak nějak zašeptal, ale já to slyšel
,, Cože? Jak jako-"
,,Jdeme na záchody co ty na to?"
Vzal mě za ruku a táhl na chodbu a pak i na záchody.
,, Potřebuješ si o něčem promluvit nebo tak?"
Přimáčkl mě ke zdi a zašeptal mi do ucha.
,,Izuku, buď můj, strašně moc se mi líbíš a jsem do tebe blázen"
,,Umm... Shoto nechci ti ranit city, ale asi nejsem na kluky"
,,Izuu, já vím že si, musíš si to jen přiznat, červenáš se když udělám něco takovýho.."
Políbil mě a nebudu kecat, ale vážně se mi to líbilo.
,, Vidíš? Neodtáhl ses"
,, Už budem muset do třídy''
,,To počká" začal mě líbat, ale já spolupracoval ani nevím proč.
,, Midoriyo, já ti říkala ať si s ním nezačínáš"
*Ale já nechtěl, to on*
,, Chápu, ale musíš dál od něho''
*Pokusím se*
,,Jsi v pohodě? Přestal si najednou spolupracovat"
,,Tohle nepůjde Shoto, promiň"
Vymotal jsem se od něho a šel do třídy, od tý doby mi dal celej den pokoj a i škola utekla celekm rychle.
...
,, Jsem domaa"
,,Ahoj Izuku, jak bylo?"
,,Celkem dobře až na to..."
,, Povídej"
,,Ne to je v pohodě"
Odešel jsem do pokoje a začal si dělat úkoly a tak, potom jsem se najedl osprchoval a s nadějí že to bude zítra s Todorokim v pohodě jsem usl.

Další kapitola je tady, budu se snažit víc vydávat.
Ještě nevím kolik bude mít tenhle příběh kapitol, ale chci to co nejvíc natáhnou.
Snad se líbí a zatím bye~