Zrovna jsem se chystala do postele. Na sobě jsem měla už pyžamové kalhoty a tílko. Stála jsem před zrdcadlem a rozčesávala si svoje dlouhé vlasy. Najednou na moje okno něco napadlo. Nadskočila jsem leknutím. Ozvalo se to znovu. Položila jsem hřeben na stolek a přešla k oknu. Otevřela jsem ho a nakoukla ven.
"Co tu děláš?" zeptala jsem se překvapeně, když jsem spatřila Jacka. Usmál se.
"Chtěl jsem tě vidět!" zavolal potichu. Usmála jsem se. Najednou Jack začal šplaht nahoru.
"Jacku!" řekla jsem vystrašeně. Ale potom mi došlo, že se o něho nemusím bát. Byl to sportovec. A než jsem se nadála stál přede mnou. Došla jsem ke dveřím a zamkla je. Nepotřebuju, aby táta zjistil, že tu mám kluka. Když jsem se otočila Jack stál pořád na tom stejném místě. Vypadal nervozně. To se nestávalo často. "Je pozdě." řekla jsem.
"Nikdy není pozdě, na to, abych tě viděl." zašeptal a došel blíž ke mě. Položil si jednu ruku na můj bok a tou druhou mě pohladil po tváři. Potom se mi zadíval do očí. Moje ruce, které byli podél mého těla jsem omotala okolo jeho krku.
"Nevím co jsi to se mnou udělal Burrele." zašeptala jsem.
"Nápodobně Savanah." uličnicky se usmál a sedl si na postel. Mě si posadil na klín. Bála jsem se, že táta zjistí, že tu mám Jacka. Ale byla jsem i ráda, že je tu. "Jsi tak nádherná Ellie." zašeptal. "Že ani nevím, jestli si tě zasloužím." usmála jsem se a prohrábla mu vlasy.
"Máš pravdu Jacku. Mě si nezaslouží nikdo, protože jsem přímo dokonalá." řekla jsem pobaveně. Jack se potichu zasmál.
"To jsi." zašeptal po té. Sklopila jsem pohled a cítila jsem jak se červenám. "Asi bych měl jít." povzdychl si. "Skočil jsem jenom na skok, abych tě viděl." přikývla jsem a zvedla se z něho. Jack se postavil, ale místo toho, aby hned odešel vzal můj obličej do dlaní a políbil mě.
Když se odtáhl zdálo se mi, že mu po tváři teče slza. Ale než jsem to stihla zjistit, lezl oknem ven.
Další den jsem si na svůj vzhled dala záležet. Ani nevím proč, chtěla jsem vypadat pěkně. Oblíkla jsem si černý legíny, tílko a džínovou bundu. Obula jsem si svoje nejlepší tenisky. Vlasy jsem si rozčesala a nechala si je rozpuštěné. Dokonce jsem si dala řasenku a lesk na rty.
Táta naštěstí už nebyl doma, takže jsem nemusela odpovídat na otázky a mohla jsem rovnou vyrazit do školy.
/pusťte si písničku/
Když jsem vešla do školy všichni se na mě dívali. Poupravila jsem si baťoh na rameni a vydala jsem se pomalu po chodbě.
"Dneska jí to sluší nemyslíš?" uslyšela jsem nějaký klučičí hlas.
"Všichni víme, kvůli komu." řekl někdo ironicky. Rychle jsem došla ke své skřínce a na zámek jsem dala číselný kod. S cvaknutím se otevřela. Vzala jsem si učebnice angličtiny a chtěla jsem se vydat do třídy, ale kolem mě si stoupli čtyři lidé. Amanda, Lili, Fred a John. A je to tu, chtějí mi říct, ať nechám Jacka napokoji.
"Vidíme, že Jack sázku vyhrál." překvapí mě svojí větou Fred.
"Sá-sázku?" zakoktala jsem. Amanda a Lili se zasmějí.
"Jasně sázku, o to, že se do něho zamiluješ. Nebo snad sis nemyslela, že tě má vážně rád." ušklíbla se Amanda. "Všichni ví, že mi dva patříme k sobě." Cítila jsem slzy v očích, ale nechtěla jsem brečet před nimi.
"Hej Ellie, jsi vpohodě?" naštěstí mě zachrání Molly, která prochází kolem. Kouknu se na ní a ona pochopí, že ne. Molly mě vzala za ruku a odtáhl z toho kruhu. Objala mě okolo ramen, a místo do třídy mě vedla na záchody. Sundala jsem si z ramena baťoh a nechala ho spadnout na zem. Koukla jsem se na sebe do zrdcadla, kde se mi už rozmazala řasenka. Proč jsem se musela malovat, zrovna dnes.
Molly stojí za mnou a bezeslova mě pozoruje.
"Jen to řekni Molly." vzlykla jsem. Nechápavě se na mě koukne. "Řekni že jsem hloupá, že jsem mu naletěla." Otočím se k ní čelem. Molly ke mě udělá krok a obejme mě. Omotám ruce kolem jejího krku a začnu ještě víc plakat. Najednou v zrdcadle něco zpozoruju. Odtáhnu se.
"Panebože Ellie!" vykřikla vystrašeně Molly. Sáhla jsem si pod nos, kde mi tekl pramínek krve. Moc jsem se rozzrušila. Nemůžu se rozzrušovat, ohrožuju svůj život. Utrhla jsem si ubrousek a utřela se. Opláchla jsem si obličej, od těch šminek a nadechla se. Potom jsem se znovu koukla na Molly.
"Jsem vpořádku." uklidnila jsem jí. "Jen se nesmím rozrušovat." vysvětlila jsem jí. "měli bychom jít na hodinu." Molly přikývne.Vezmu si svůj baťoh a výjdeme na chodnu. Je mi jasné, že to ví všichni.
"Ellie..." uslyším jeho hlas. Nezastavuju se, a Molly mi to ani nedovolí. Drží mě okolo ramen a vede mě do třídy. "Ellie počkej prosím!" jeho hlas zní zoufale. Co ještě chce? Chce mi vysvětlit, že jsem byla jenom hra? Chce mi to snad říct sám? "Ellie?!"
Molly se prudce zastaví a otočí se na něho.
"Nech jí na pokoji Burreli!" vykřikla. "Nemůže se rozrušovat!"
"Proč?" zeptal se vystrašeně.
"Protože má zatracenou rakovinu!" vykřikne, až to slyší celá chodba. Molly si rychle dá ruku před pusu, a omluvně se na mě koukne. Nezlobím se na ní. Nemůže za to. Naštěstí mě za všeho dostane hlas ředitele.
"Jestli jste mládeži neslyšeli tak zvonilo." řekne. Jen přikývnu a táhnu Molly do třídy.
