Mom's boyfriend (cz)

Chapter 5

                                     •Black•

Neměla jsem nejmenší ponětí, co si mám myslet. Nebyla jsem si přeci jistá, jestli je to opravdu jeho číslo. Což je blbost, když ho mám v mobilu napsané.
Někde uvnitř jsem si prostě nedokázala přiznat, že je to skutečně jeho číslo. Říkala jsem si všechno možné, všechny možné důvody. Ale nikdy jsem si nedokázala připustit ten nejvíce očividný.

Najednou mi začal zvonit mobil. Bylo mi divné, když se tam objevilo jméno Blacka. Ten mi tak často nevolá. „Iso?" Je jediný, kdo mi takhle říká. Ani nevím proč. Ale nějak se to za ty léta co se známe chytilo. „Blacku. Co potřebuješ?" Zeptala jsem se narovinu. „Když ti volám, tak automaticky něco potřebuju?" Zeptal se mě i on. „No. Tak často mi nevoláš. Takže... proto se ptám." Nevěděla jsem proč, ale najednou mě něco napadlo.
„Nic nepotřebuju. Jen jsem chtěl vědět, že jsi v pořádku. Nikomu jsi nebrala mobil. Báli jsme se o tebe. Včera jsi se vypařila." Promluvil tak - starostlivě? Asi? „Blacku?" Načala jsem můj "plán"
„Ano?" „Nechceš někam zajít?" Posadila jsem se na postel a čekala na odpověď. „Jako teď?" Vyhrkl překvapeně. „Ano. Teď? Prosím?" Poprosila jsem nejistým hlasem. „Vyzvednu tě za půl hodiny."
Řekl už jistě. „Děkuju, děkuju, děkuju." Poděkovala jsem a položila mobil.

Rychle jsem zalezla do koupelny a začala se malovat. Hned, jak moje dílo na mém obličeji bylo hotové, vzala jsem si na sebe černou upnutou sukni pod zadek s bílým tričkem, které ukazovalo až až.
Seběhla jsem dolů a obula si černé třpytivé boty na podpatku.

„Sluší ti to." Prohlídl si mě Black jakmile jsme se potkali. „Děkuju." Black byl hezounek. Co si budeme povídat. Byl to přesně takový ten typ bad boye. Prostě tmavé vlasy, zelené oči, vždy jen kožená bunda, černé kalhoty, cigareta v puse a vždy se stylem. Dala jsem mu pusu na tvář a usmála se. S Blackem jsem měla taky skvělý vztah. Ashley, James a Black byli moji přátelé už od malička. Proto s nimi mám i ten nejlepší vztah. Na základní škole jsem nebyla tak moc oblíbená, jako třeba Black. A i přes to, že Black byl mezi těmi oblíbenými, nikdy mě nebral, jako tu neoblíbenou. „Kam chceš vlastně jít?" Zeptal se mě. Usmála jsem se a podívala se na něj.
„Do baru. Tam, kde jsme byli včera."
„Dobře. Tak pojď."

Jasně, bylo to divné. Adriana jsem znala jen jeden den. Ale zahazovat se s někým, jako je moje matka? Opravdu? S ní? A ještě má tu drzost mi psát, když se s někým má sejít? Zakroutila jsem hlavou. A čekala, než tam dorazíme.

U baru bylo tolik lidí, že to nešlo ani spočítat.
„Kam si sedneme?" Křikl na mě Black. Nějací dva lidé akorát opouštěli svá místa. Ukázala jsem je Blackovi a ten jen kývl. Jakmile jsme si sedli musela jsem uznat, že to tu nevypadá, jako v baru. Židle a stoly byly na stranách, takže nikomu nepřekáželi v tancování. Vypadalo to tu spíše, jako klub. Vedle nás se začala smát nějaká ženská. Měla nechutně otravný smích. Něco jako moje má-. Zarazila jsem se a podívala se za záda Blackovi. Nebudu lhát. Myslela jsem, že to všechno má nějaké vysvětlení, ale ono očividně nemá. „Iso? V pořádku?" Zeptal se mě.
„Ano. Ano v pořádku. Můžeme si už objednat?" Zeptala jsem se pro změnu já.
„Už jsem objednal. Vím co máš ráda. Za ty roky se noc nezměnilo. Nebo snad ano?" Podíval se na mě.
„Ne, nezměnilo." Usmála jsem se.

Stále jsem se dívala na ně. Na mámu s Adrianem. Nevím proč, ale žárlila jsem. Už si mě všiml. Od té doby na mě taky často kouká. Měla jsem už něco v krvi. Proto jsem něco chtěla zkusit. Nechápu, jak jsem to mohla udělat, ale stalo se. Pomalu jsem dala ruku na Blackovo nohu. Black už taky měl něco v krvi. Podíval se na mě a vzal mojí ruku do té své. Pomalu se přibližoval k jeho rozkroku. Vstala jsem a prostě ho políbila. V tu chvíli to ani nebylo kvůli Adrianovi. Prostě jsem to chtěla udělat.

Adrian:

Ovšem, že jsem si jí všiml. Všiml jsem si ji hned, jakmile vešla do těch dveří. Tohle se prostě může stát jenom mně. Že ano? Byla tam s nějakým týpkem. Už od pohledu mi nebyl sympatický. Lepší jsem já. Hned jsem se nad tím musel zasmát. Jenže, když jsem nevnímal ty dva a později na ně znovu vrátil svůj pohled, Isabell ho políbila a ruku měla položenou v jeho rozkroku. Nechápu proč jsem žárlil. Přeci jsem tady taky měl společnost. Nebo ne? Čeho jsem si taky všiml bylo to, že žena, která seděla přede mnou byla Is podobná. Ale Is byla mladší a víc sexy, krásná... Najednou mu Is něco zašeptala do ucha a on se zvedl a za ruku ji táhl k - ZÁCHODŮM?! Pro mě tohle bylo moc. Nedokázal jsem si připustit, že jí má šukat někdo jiný.
„Počkej chvilku prosím. Musím si odskočit." Upozornil jsem - jak se vlastně jmenuje? No to je jedno. „A nechceš abych šla taky?" Zeptala se a celého si mě projela pohledem. „Ne. Promiň. Teď ne." Rozešel jsem se k záchodům. Automaticky jsem šel na pánské záchody. Nevěděl jsem, kde budou, ale spíš jsem si myslel, že budou tady. A taky, že ano.
„Blacku?" Promluvila. Byla to ona. Její hlas bych poznal kdekoli. „Ano zlato?" Tak jí můžu říkat snad jen já ne?! Už mu ani neřekla co chtěla. Najednou hluboce vydechla a hned na to vzdychla. Nechtěl jsem nechat aby ji šukal, ale co jsem měl dělat? Vyšel jsem ze záchodů a čekal před nimi.

Jakmile vycházeli, měl jsem štěstí, Isabell vyšla jako druhá. Čapl jsem ji za ruku a vzal za roh, kde ji přirazil ke zdi. Na tváři měla udivený výraz. „Hej! Co děláš?!" Vykřikla. „Spíš co tady děláš ty?!" Vyčetl jsem jí. „Co co tady dělám?! Nemůžu si jen tak zajít do baru s kamarádem?!" Vykřikla znovu. „A vůbec! Pusť mě!" Přikázala mi, ale já jsem vzal její ruce a dal jí je nad hlavu. „Ne." Odpověděl jsem jí jednoduše.
„Navíc. S kamarádem? To na těch wc nevypadalo, že jsi tady s "kamarádem". " „Ty mě šmíruješ?" Zeptala se a přimhouřila oči. „Asi stejně tak, jako ty mě celý večer." Řekl jsem a ona sklopila zrak.

...

Omlouvam se, že kapitola nevyšla už včera. Ale naštěstí jsem to tak tak stihla teď. Není tady korekce, takže se kdyžtak omlouvám za případné chyby. Ale na korekci už nemám čas. Udělám ji, ale kdyžtak až zítra.

Každopádně budu rád za každý hlas nebo komentář.✨

A jinak co si myslíte? Jak tohle dopadne? Co Black? Jak to, že ji nehledá? Nebo co si myslíte o tom co se stalo mezi Blackem a Isabell?

Nevím, kdy vydám další kapitolu. Ale pokusím se co nejdříve. Takže rovnou teď všem přeji šťastný nový rok.✨

Krásný den všem❤️