ANNASETH

08

S našimi koňmi jsme přes duhový most dojeli až k Heimdalovi. Loki se nabídl že Heimdala přemluví, ale Heimdal ho překvapil že to věděl, ale my tak překvapení nebyli. Prošli jsme teda kolem Lokiho do kopule a s Heidalovým svolením jsme po menším varováním prošli Bifrostem až na Jotunheim. Hned co nás oklopení Bifrostu opustilo se nás ujal chlad a mráz Jontunhaimu. Věděla jsem kudy máme jít a tak já společně s Thorem jsme šli včele skupiny. Nikde nebylo ani slechu ani vidu jediného obra a já si připadala jako zpátky v čase se svými přáteli. 

Postupovali jsme už blíže k Jotunheimskému paláci, který byl zřícený už od války s Ásgardem. Věděla jsem kam směřujeme a viděla jsem jak se všichni klepou zimou použila jsem svou moc a nechala kolem nás udělat hřejivou kopuli tepla. Stáli jsme těsně na místě kde býval trůní sál, ale teď z něj zbyli jen sutiny. Všichni byli ostražití dokud se neozval sám král Laufey. 

,,Uvážili jste dlouhou pouť pro smrt, ásgarďané." Ozval se hluboký, ale přesto klidný hlas krále. 

,,Jsem Thor Ódinson." Představil se Thor, ale to už nad ním Annaseth kulila oči a rozhlížela se okolo a všimla si jak se hluboko ve stínech začínají pohybovat obři. Král Laufey oznámil že přesně ví kdo jsme. Thor se ho zeptal na otázku, kterou chtěli vědět všichni.

,,Jak tví obři pronikli do Ásgardu?" Byla to jednoduchá otázka, ale i na tu se našla složitá odpověď. 

,,Ódinův dvůr je plný zrádců." Řekl znovu klidný hlas Layfeyův. 

,,Nešpiň jméno mého otce takovou lží!" Začínal se rozčilovat Thor.

,,Tvůj otec je vrah a zloděj!," vykřikl rozzlobený král ,,a co sem přivedlo tebe? Toužíš po boji, dychtíš po něm a oháníš se slovy míru? Si jen naivní kluk co zavedl své přátele na smrt. Stejně jako kdysi tvoje sestra." Se slovy Layfeyovými se ze stínu začali vynořovat obři a ovšem slovy, která Laufey pronesl docházela Thorovi jeho trpělivost. Všichni to poznali a tak k němu přistoupila Annaseth s Lokim. 

,,Thore, no tak nepřišli jsme sem bojovat." Zašeptala mu do ucha Annaseth když si všimla, že se modří obři začali ozbrojovat. 

,,Thore, zadrž. Uvažuj jsou v přesile." Přesvědčoval ho Loki. 

,,Nemáš tušení co tvoje činy rozpoutají," řekl Laufey ,,já, ano." Připosledních slovech se podíval na Lokiho, čímž Annaseth usoudila že je na čase jít domů o tom samém byl přesvědčený i Laufey ,,Odejděte. Než si to rozmyslím." 

,,Přijímáme vaši milostivou nabídku." Zakročil Loki dříve než to stihl Thor a Annaseth na to jen s klidem přikývla. Už byli na odchodu když v tu chvíli Laufey znovu něco prohodil a tím Thora z cela dopálil. 

,,Utíkej domů, princátko." Annaseth kolem sebe viděla rozpoutat naprostý zmatek.

,,Stačil takový kousek." Řekla si pro sebe a nechala ze svého prstenu vykouzlit své žezlo, se kterým okamžitě klepla o zem a všechny obry v okolí tak dohodila o několik metrů dozadu. Dala tím čas svým přátelům, ale i sobě čas který byl teď cenný. 

Když se obři znovu dostali blíže, všichni se vrhli do akce již ozbrojeni. Thor odrážel jednoho obra za druhým. Annaseth posílená časem a zkušenostmi na to byla tentokrát připravená. Každý obr, který šel proti ní skončil na popel. Annaseth byla tak zaujatá bojem a ochranou svých přátel, že si nevšimla jak se za ní objevil jeden z modrých obrů, ale pocítila když jí zabodl ledový roh mezi poslední žebra. Annnaseth vykřikla bolestí, ale nenechala se zpomalit a skrz sebe poslala vlnu magie, která obra sežehla a zbraň, která byla v Annaseth se roztříštila, ale ona pak skončila na zemi.

Loki, který svou sestru slyšel se k ní rozběhl, ale zabránil mu v tom dotek mrazivého obra. Jeho dotek Lokiho nezranil, ale změnil jeho barvu ruky na modrou zatímco ostatním způsobovali omrzliny na kterých se dělali krystalky ledu. 

Zatím co Thor se chvástal a ostatní začínali být unavení a i jejich bojový trénink nestačil. Navíc už nebyla zraněná jen Annaseth, ale i Volstagg a Fandral. Loki, který držel Annaseth blízko sebe a Volstagg a Hogun drželi hůře zraněného Fandral, plus Sif, která jim pomáhala Annaseth se rozhodla zařvat na Thora s tím že by měli zmizet stejně jako to udělal Loki. 

Thor je tedy poslal napřed aby některé obry zdržel. Nečekal však že i s pohybem k ústupu, se objeví více obrů než čekali. Než se stihli pořádně rozejít, uslyšeli křupání ledu. Pootočili své hlavy aby se podívali co se děje a uviděli tlustý a černější led praskat ve švech a v kouskách ledu se začalo objevovat části monstra, které si Annaseth pamatoval ještě z doby co zde vedla smrtelnou bitvu ona. Monstrum se proti nim vydalo stejně jako se oni vydali k úprku. Annaseth proti tomu vyslala obrovskou vlnu své zlaté magie a odhodila to monstrum na hordu mrazivých obrů. 

Monstrum se rychle postavilo na všechny čtyři a vyrazilo za bojovníky, kteří už byli dávno na ústupu. Však je stihlo dohnat a zaútočit. Jeho velkým ocasem se rozmáchlo proti Annaseth a odhodilo ji pár stop dopředu. Sif se skrčila k zemi a po chvíli se rozběhla proti monstru a její meč zabodla do rudého oka mostra. Ono však jen zatřáslo hlavou a odhodilo Sif přímo na Lokiho, které ho tak sejmula k zemi. Annaseth se pokusila zvednou když se otřásla země a ona si všimla Thora, který využil síly blesku k poražení obrů. 

Annaseth, Loki a Sif se rychle zvedli a vyrazili ku předu jako jejich tři ostatní přátelé, když uviděli jak se zem začíná propadat. Všimli si jak se zem propadla pod monstrem, které je pronásledovalo. Byli už na místě ve kterém je předtím vysadil Bifrost. Volali na Heimdala, který jim nemohl pomoci protože on viděl že pod nimi je stále živé monstrum z Jothunhaimu. Bojovníci za sebou uslyšeli slabší zavrčení a když se otočili, tyčilo se přímo nad nimi. Když otevřelo čelisti a bylo připraveno se na ně znovu vrhnout, proletělo mu skrze hlavu Thorovo kladivo Mjölnir a monstrum tak padlo do hluboké, černé propasti Jothunheimu. 

Thor už stál vedle nich a tím byli všichni a byli připraveni odejít, ale Bifrost se stále neotevíral a za nimi se hnali hordy obrů pod vedením krále Laufeye. Když se náhle Bifrost snesl k zemi a tím zpomalil útok obrů a z paprsků Bifrostu se objevil Odin na svém oři. 

,,Otče, zničíme je společně!" Zařval nadšeně Thor když si myslel že Odin přišel bojovat společně sním, ale Annaseth věděla své. Thor se usmíval dokud na něj otec nezasyčel.

,,Ticho." Pod tímto tónem se neotřásla jen Annaseth, ale i ostatní kromě Thora, který byl spíše zmatený. Laufey se vyzvedl k Odinovi a prohlédl si jeho znavený obličej. 

,,Vše otče, vypadáš unaveně." Promluvil hlubokým hlasem Laufey. 

,,Laufeyi, skončito." I v hlasu Odinově bylo slyšet jeho vyčerpání.

,,Začal to ten tvůj kluk. Stejně jako jeho sestra kdysi." Annaseth se tak vrátila její poslední vzpomínka na Jonthunhaim a smrt její milované. Annaseth si držela svou ránu v jejích očích nebyli slzy z fyzické bolesti, ale bolesti ze zlomeného srdce. 

,,Já vím, klukovská nerozvážnost. Ber to tak. Ještě to lze zastavit, než dojde k dalšímu krve prolití." Pokoušel se vyjednávat Odin. 

,,Toto už diplomacie nevyřeší, vše otče. Dostane pro co přišel. Válku a smrt." Nesouhlasil Laufey. 

,,Tak budiž." Kývl souhlasně Odin. Annaseth tak zbystřila a všimla si že Laufey ve své ruce vytvořil kudlu, ale než ji stihl zaseknout do Odina. Annaseth použila své žezlo se kterým praštila o zem a se zlatou září odhodila mrazivé obry pryč a tak se pro ně mohl seslat i duhový most Bifrost. 

V kopuli Bifrostu se Annaseth ocitla v náručí Lokiho a když jí chtěl vzít na ošetřovnu Ann ho zadržela na místě s pohledem ať počká. Annaseth a Loki byli tak svědky jak jejich otec odsuzuje Thora ke stejnému trestu jako kdysi Annaseth. Jen ho neposílal do války a také mu sebral jeho moc, kterou kdysi Annaseth nechal. 

Annaseth ho na rozdíl od Lokiho nezkoušela zastavit. Věděla že si Thor tento trest zasloužil, ale nevěděla dopady toho co se stane na Ásgardu. Když byl Thor pryč Annaseth se tak nechala odvést na ošetřovnu. Kde na ni čekali její přátelé na odpověď a ona nad nimi jen zavrtěla hlavou.

,,Je pryč." Oznámila jim a nechala se dál ošetřovat.