He text me first

77.

pohled Thomase (Jamese)

Konečně jsem dojel k nějakému domu. Vypadá to, že toto bude můj nový domov. Každopádně si to tu prohlédnu až zítra. Jsem rád, že jsem chytil taxi hned na letišti a cesta nebyla naštěstí, tak dlouhá. Jinak bych asi usnul. Šesti hodinový posun je opravdu moc. 

Celý let jsem si psal s Dannym, takže jsem ani nespal. Nahradím si to zítra. Nebo vlastně už dneska. 

Když jsem vystoupil z taxíku, tak jsem vyndal všechny své věci, kterých mimochodem bylo víc než dost. Což znamená že mám čtyři velké kufry, dvě větší sportovní tašky a batoh. Asi pořád nechápu jak jsem se s tím dostal z letiště, natož jak jsem to dostal do čtvrtého patra. Ještě, že máme výtah. Hned jak jsem se dostal do bytu, tak jsem se odebral do místnosti kterou jsem doufal, že bude ložnice. Původní majitelé tu nechali jen pár věcí. To je postel, jedna skříň, kuchyňská linka a základně vybavená koupelna. Jo moc toho není. Ale aspoň mám na čem dnes spát.

Zítra si musím napsat seznam vybavení a vše koupit. To teď, ale nebudu řešit. Z kufru jsem si vytáhl první triko, které jsem nahmatal a převlékl se do něj. Z tašky jsem vytáhl i jednu deku a svůj oblíbený polštář, který jsem si naštěstí také vzal s sebou. Nic lepšího tu dnes nemám. Ale aspoň něco. Na matraci jsem si položil alespoň ručník, který jsem též našel v kufru, abych nespal na holé matraci. Dal jsem si tam i polštář s dekou. Pro dnešek vše splněno, zítra budu pokračovat. 

Doufám, že už budu v pohodě s posunem. Ještě jsem vzal do ruky telefon a poslal rychlou zprávu. Potom už jsem se opravdu zakryl a hned usnul.

Jsem na místě a jdu spát, napíšu zítra

Dobře, dobrou noc : )

I když je teprve šest ; )