Něžné pohlazení
Záchvěvy a vibrace
Otevírající nebesa
Jak se v nás potkávají
A otevírají srdce
Nebeská tělesa
Hledej v sobě hloubku
Prostor, kde není místo
Pro zmatek a pochyby
Sejmi svou tělesnou slupkou
Jsi jedním — ty i celé lidstvo —
Jedním s vesmírnými pohyby
Tam, kde končí dramata
A potřeba hnát se
Za mělkostí a požitky
V nichž dlí prázdnota
Pouta třetí dimenze
Omezující naše prožitky
Když to všechno uvidíš
A přijmeš temnotu a strach
Alchymií duše
Je ve zlato přeměníš
Z překážek se stane prach
Zatímco ty sedíš tiše
Pak budeš moci překročit
Rodinné cykly a vzorce
Naučené do tvých sedmi let
Kolo štěstí znovu roztočit
A ještě více otevřít srdce
A nemusel se vracet zpět
Protože uvnitř tebe
To co pláče, co se bojí,
Je tvé vnitřní dítě
Které nezná samo sebe
A svět ho děsí, bolí,
Zapleteno do své vlastní sítě
Jen ty máš tu moc
A ve svém srdci
Neseš dostatek lásky
Aby se v den přeměnila noc
Jen ty máš ve své moci
Sejmout všechny svoje vnitřní masky
Jen ty máš tu moc
Uzdravit všechny své části
Dítě, soudce, ženu, muže
Každou ránu, každou nemoc,
Vyléčit poslední kousky zášti
A místo trnů cítit růže
Dovolit si přijmout
A naprosto se ponořit
Do Vesmírné milosti
V ní celou svou bytost obejmout
A dveře své svobody otevřít
A každý den žít v lásce — a vděčnosti.
ČTEŠ
Nebásnická poezie
PoetryJedeny z mnoha básnicky nebásnických výkřiků do tmy, střípky snů, zbytky vílího prachu, který mi ulpěl na dlaních a tvářích, hvězdy vyčesané z vlasů.
