Kapitola 11

48 4 0
                                    

Pokud Doktor něco neměl rád, bylo to další zaseknutí v bouři ve vesmíru. Ani nevěděl, jak se jim to povedlo, ale prostě se zase zasekli na místě, při čemž doufal, že to nebude na další rok a půl, jako tomu bylo naposledy. Měli sice spojení s Amy a Rorym, aby jim dali vědět co se s nimi děje, také věděl, že je nemusí kontaktovat, protože se můžou vrátit do chvíle poté co odešli, ale právě teď se zastavení v bouři příliš nehodilo.

Nebo ano?

Už jen kvůli Harrymu doufal, že to opravdu nebude příliš dlouho trvat, i když po tento případ byli raději připravení a dokonale vybavení.

„Nad čím přemýšlíš?" neslyšel Harryho přicházet do kontrolní místnosti, takže trochu nadskočil, když ho zezadu objali ruce jeho manžela.

„Že tohle není příliš vhodná doba na zaseknutí se v bouři." už v ní byli týden, a Doktor věděl, že nemá smysl se o cokoliv snažit, že to TARDIS vyřeší sama, nebo musí prostě počkat, než bouře ustane a oni budou moci odletět tam, kam měli původně namířeno.

Ale tady před ním stál Harry, který nevypadal nijak rozrušeně, stejně jako se to stalo posledně, a dodával Doktorovi trochu sebevědomí, aniž by něco řekl. Doktor miloval tuhle Harryho schopnost, a v podstatě měl pravdu. Nebylo třeba se strachovat, protože ať se stane cokoliv, oni jsou na to připravení a společně zvládnou jakoukoliv situaci.

„Přežili jsme jí jednou, přežijeme jí i podruhé." což byla stejně velká pravda, jako když Harry prohlásil, že Dalekové a Kyberlidé by se ho měli bát mnohem víc než Doktora, protože byl schopný ničit je po desítkách.

Nebylo třeba dodávat, že Dalekové si z toho skutečně vzali ponaučení, o to víc se ale snažili Harryho dostat z cesty. Zatím neuspěli. Kyberlidé se ještě nepoučili.

Ale tady v bouři, byli vlastně v bezpečí před Daleky i Kyberlidmi, protože nefungovalo žádné nouzové vysílání a ani nemělo cenu ho zapínat, protože tohle byla jediná TARDIS, která by mohla odpovědět. Což by nedávalo smysl.

„Už jsi přemýšlel o jménech?" Doktor s naprostou fascinací, stále tomu nemohl uvěřit, položil ruce na hrbolek, kde se právě teď nacházeli jejich děti a soudě podle žádného pohybu právě teď spali.

„Vlastně ne. Ale zapomeň na řeckou abecedu." pronesl Harry se smíchem na tváři.

Doktor s tím vlastně kupodivu souhlasil. Ne že by se mu nelíbilo jeho jméno, ale opravdu to nechtě svým dětem udělat, zvlášť, když ponesou jeho jméno Sigma. To stačilo.

Měli na to vlastně dost času. Nebylo třeba spěchat, stačilo, že dokázali určit pohlaví a podle toho se mohli rozhodovat.

„A co podle tvého otce a kmotra-?"

„I když to zní lákavě, tohle nechci. Nechci svoje děti pojmenovat po mrtvých lidech z mojí minulosti." způsob, jakým to Harry říkal, dával Doktorovi dobrý smysl, a byl to více než přesvědčiví důvod.

Opravdu nemělo smysl předávat jméno Harryho mrtvého otce a kmotra a vyvolat tím mrtvé, což si ty děti nijak nezasloužili.

„Možná by bylo dobré držet se tradice vaší rodiny a dát jim naše jména jako jejich prostřední." což pro Doktora opravdu nebyl nijak špatný nápad.

Harry mu o tom řekl. Mužští potomci Potterovi linie dostávali jména svých otců jako prostřední, což Harry snadno potvrdil tím, že mu ukázal jeho rodokmen. Byla to opravdu zajímavá tradice, a on by to pro Harryho udělal.

„Taky mě to napadlo, ale ve vesmíru se najdou tací-"

„Moje jméno už proti mně použili, pamatuješ? Celý vesmír zná jméno Theta Sigma, nehledě na to, že ty sám jsi používal jméno Sigma dlouho před tím, než to zjistili." věděl, že je to nebezpečné.

Stále bylo, i když to teď všichni věděli. Stále jeho jméno mohli použít proti jemu samotnému a způsobit s ním katastrofu, ale to neznamenalo, že to nechce udělat.

„Dobře. Stejně to chceš udělat a nic a nikdo ti to nevymluví," Harry ho znal až příliš dobře. „Což ale znamená, že vyloučíme všechna jména na T a H, protože to bude znít divně. Nesměj se myslím to vážně. Vezmi si, kdyby se starší jmenoval Theodor Theta, hm? Nebo Hamitech Henry?" po tomto prohlášení Doktor vyprskl smíchy, protože mu bylo jasné, na co Harry narážel.

Opravdu to znělo divně, když ti řekl nahlas, i když ho zajímalo, jak proboha přišel na jméno Hamitech.

„Och, možná mám nápad. Christian Theta Sigma pro staršího a Lucas Henry Sigma pro mladšího?" pozoroval, jak nad tím Harry přemýšlí a zkouší ta jména v hlavě, než se mu na tváři objevil souhlasný úsměv.

„To není špatné. Líbí se mi to."

Ani jeden z nich zatím netušil, že tato dvě jména společně s jejich vlastními a ještě pár dalšími, budou v jejich pozdější budoucnosti těmi nejznámějšími ve vesmíru. Neměli ponětí o tom, že je v budoucnosti vezmou na Gallifrey aby je nechali nahlédnout do Vortexu, a z jejich dětí se stanou jedni z nejmocnějších pánů času. 

Když Harry narazil do DoktoraKde žijí příběhy. Začni objevovat