New Life[BVB FF]

Wc - šatny

Vybrali jsme nějaké černé, potrhané rifle s řetězi a volné, černé tílko. Nějaké kožené náramky s pyramidama a nakonec to zakončili černou, koženkovou bundou a cvočky.
,,Pojd' za mnou, mám dokonalý nápad," vzala mě za ruku Jenny a táhla do koupelny (sakra to zní tak dvojsmyslně) .
,,A ted' ti učešu vlasy," natěšeně zatleskala a posadila mě n kraj vany.
,,Cože !? Ty... a moje ...vlasy?!" nevěřícně, jsem se na ni dívala s vykulenýma očima a otevřenou pusou.
,,Ano, přesně tak a těd' zavři oči bude to překvapení."
,,Jeniffer, kolikrát jsem ti říkla, že s jakýmkoli účesem vypadám jak debil," ,,Ale prosimtě, tohle ti zvedne sebevědomí," začla mi rozčesávat mé dlouhé čevené vlsy.
*
,,Tradá !" zanotovala Jenny a postavila mě nproti zrdcadlu. Upřímě, místo sebevědomí mi to zvedlo spíš žaludek. Nechtěla jsem ji kazit radost tak jsem se jen usmála. Po stranách hlavy, jsem měla dlouhé, červené, zapletené copánky. Chtěla jsem něco říct, ale předběhla mě Jenn, když se vyplašeně podívla na mobil.
,,Kruci, nestíháme," zaklela a rychle běžela pro boty. Hodila po mě bundu, vzali jsme si všechny věci a rozběhli se po schodech. Nasedli jsme do Jenniného čeného BMW, které dostala ke svým osmnáctinám od táty. Tehdy si u ní zkoušel vyžehlit, že se oni celých 18 let vůbec nezajímal. A ted' se jen občas navštíví.
,,V kolik že to začíná ?" promolila jsem ticho, vládnoucí v autě.
,,V 9,"odvětila mi stručně.
,,Jennifer, blázníš ?!" vykřikla jsem. ,,Je teprve 7 !"
,,No a ? Bude tam řada a já nejsem jeden z těch trpělivých typů, kteří si tam postávají hodinu a kecají s random lidmi," bránila se.
,,Takže budeme postávat bavit se s random lidmi uvnitř. Fakt inteligentní Jenn," zkoulela jsem očima a zkoukala se z okna. Nic mi na to neřekla, pravděpodobně, ji došlo že mám pravdu. Zbytek cesty proto probíhal v tichosti.
*
,,Páni, to byla gorila jak ze zoo," prohlásila jsem, když jsme prošli kolem vyhazovače a byli dostatečně daleko, aby nás nemohl slyšet.
,,Tam půjdeme zítra," usmál se na mě sladce Jenna a dloubla mě loktem do žeber.
,,Ale no ták, nechci sloužit jako tvůj rozptzlovací prostředek," ušklíbla jsem se na ni.
Zasmáli jsme se a sedli si k baru.
,,Takovýhle kočky se tu jen tak nevidí," naklonil se k nám barman přes pult a rukou si podepřel bradu.
,,Díky," usmála se Jenny a svůdně na něj mrkla.
,,No potěš prdel, hele já si jdu odskočit, protože těmi zvířaty se to tu nějak plní," trochu jsem se zamračila a postvila se.
,,Víš kde jsou záchody ?" zeptala se mě Jenny.
,,Jasně," usmála jsem se. Popravdě, jsem neměla ani šajnu o tom, kde jsou nějaký záchody. Nechtěla jsem je ale rušit v romantické chvilce, když jí barman nabízel nafukovací balonek.
Kličkovala jsem v různých uličkách a už jsem začínala být naštvaná.
,,Kurva, vždyt' je to jak labyrint," prskla jsem naštvaně, když jsem vcházela asi do 6. uličky. Není možné aby tu nebyl žáden záchod. Zchránily mě až dveře s nápisem 'šatna'. No konečně, šatna, to znamená jediné - Záchod ! V duchu jsem se poplácala na rameni, za svou šikovnost. Vtrhla jsem do dveří a hned se zarazila. To si snad děláš prdel ne ? křičela jsem v duchu. Naproti mě sedělo 5 "kluků" a patlali si něco na xicht. Nejspíš jsem je vyrušila, protože se otočili mým směrem a následně vybouchli smíchy.
,,No dobrovolně bych to na sobě fakt neměla," zvedla jsem ruce v obranném gestu, dobře si vědoma toho, že se smějou mým vlasům.
,,Takže, co potřebuješ ?" odkašlal si jeden z nich.
Všechny jsem si je měřila nedůvěřivým pohledem. ,,Hledám záchody," pokrčila jsem rameny a dál si je všechny prohlížela.
,,Támhle," ukázal jeden z nich na nějaké dveře. Je docela simpatycký, možná to dělá ten šátek, který mu drží vlasy.
,,Dík," řekla jsem tiše a hnala se ke dveřím. Všichni mě jistě pozorovali a tak jsem byla ráda že jsem se ocitl v té mísnosti, mimo jejich dohled.
Postavila jsem se před zrdcadlo a pak se plácla do čela. ,,Jako Pipi dlouhá punčocha," zamumlala jsem si pro sebe a začala rozplétat rozcuchné cpánky. Konečně svoboda ! Protřepala jsem hlavou tak, aby moje krvavá hříva byla rozpuštěna. Už nikdy žádný copánky! Přikázala jsem si.
Znovu jsem vešla do místnosti s klukama a vůbec nevěděla jak bych se měla zachovat. Můj problém nakonec vyřešil jeden z nich. ,,Takže, chceš podpis nebo fotku ?" zeptal se mě a nahodil rádoby úsměv. Ještě falešněji by to nešlo co ? Protočila jsem panenky. ,,Hele, zrovna teď nemám čas na autogramy, musím jít zachránit svou sestřičku před údajným prodavačem balónků. Nejspíš si ji spletl s nástrojem, používaný na čištění záchodů, " oplatil jsem falešný úsměv a odebrala jse se k odchodu.
,,Ještě jen...Kudy trefím zpátky ?" otočila jsem se a málem narazila do toho kluka s šátkem.
,,Ukážu ti to, pojd' za mnou," otevřel mi zdvořile dveře. Vyšla jsem, slyšela chabé zapískání a následně viděla jak můj doprovod na někoho ukazuje fakač. Pousmála jsem se nad jejich zajímavou komunikací a dál si toho nevšímala.
,,Mimochodem já jsem Christian Coma, říkej mi CC," podal mi ruku, což mě docela vyvedlo z míry.
,,Sice pochybuju, že ještě někdy budu mít tu čest, ale docela ráda tě poznávám. Já jsem Annie příjmení není důležité," přijmula jsem jeho ruku a potřásli jsme si. Zvláštní pocit, dotknout se asi po tak dlouhé době, někoho cizího. Se vzpomínkami na minulost mi přejel mráz po zádech a mírně jsem se zachvěla.
,,Tak proč myslíš že bychom se už neviděli," zaptal se mě.
,,No nejspíš po dnešku už nikdy nebudu chtít vstoupit mezi lidi."
,,Proč ?" v jeho hlase šlo znát znepokojení
,,Nemá ráda koncerty, nebo spíš nemám ráda společnost více než dvou lidí pohromadě," koukla jsem se na něj. Nechápavě si mě prohlížel. ,,Vzpomínky na dětství a celkově, pár blbých zážitků," vysvětlila jsem mu.
,,Aha, takže tady nejsi dobrovolně ?"
,,Ne, kamarádka mě sem vytáhla, prtože nechtěl jít sama. Dobrovolně bych tu nikdy nešla." Najednou vypadal trošku zklamaně.
,,No, je na čase to změnit," usmál se tak, že šli vidět jeho bílé zuby s malou mezerou mezi jedničkama. Bylo to docela roztomilé. Ted' jsem zase já na něj nechápavě hleděla.
,,Jsem si jistý že se ještě potkáme," položil mi ruku na rameno, ale překvapivě jsem sebou necukla.
,,No fajn, když myslíš," zasmála jsem se.
,,Už budu muset jít, běž tudy pořád rovně, potom vpravo a za modrými deřmi už budeš vědět."
,,Díky CC," věnovala jsem mu usměv a rozešla se.
,,Není zač, Annie," ještě mi zamával a pak odběhl pryč.
Měl pravdu, před dveři stál nějaký Securit'ák a smažil mě pohledem. ,,Zpět do zoo," zamumlala jsem a nevšímala si hlídačových nechápavých pohledů.
*
,, Hele ty pofiderní cirkusáku, ted' přestaneš otravovt mojí sestřičku a dáš si odchod. Ona fakt nemá v oblibě dietní párečky a na pinkání do kuliček je už docela stará," těmito slovy jsem odpálkovala barmana který se lísal k Jenně. Jen mi věnoval nenávistný pohled a pak odešel zpět za bar. Vyplázla jsem jazyk na jeho záda a pak se natočila k Jenny.
,,Ty a ti tvoji velikáni," zakroutila jsem na ni očima. Ano Jennu přitahují vysocí chlapi jako včelu na med.
,,No co, tobě se líbí zase kluci s dlouhýma vlasama," zašklebila se na mě na oplátku.
,,Tohle je sice pravda, ale nenaletím každému kreténovi, kterému se pomalu, ale jistě pářou kalhoty," bránila jsem se.
,,Fajn, fajn klídek jo ? Kde si vůbec byla tak dlouho ?"
,,Neuvěříš, ale vlezla jsem někomu do šatny..." chtěla jsem pokračovat, ale v tom nás přerušil křik a ječení poblázněných fanynek, když se zhasli světla a rozzářily reflektory. Na podiu se objevilo 5 postav a všichni začali křičet ,,Black Veil Brides".
,,Pojd' rychle !" chytla mě Jenny za ruku a táhla blíž k podiu.
,,Nejsou úžasní ?" prohlásila Jenny zasněně. Jen jsem zakroutila hlavou ve stylu to-snad-není-možný a koukla jsem se stejným směrem, jako ona. Zastavila jsem se v pohybu a div mi nevypadla čelist z pantů. Zírala jsem na podium jako vyoraná myš.
,,Hej Ann, co ti je ?" mávala mi Jennifer před obličejem. ,,Neříkej že si se zamilovala," dloubla do mě
,,Proboha Jenny, to jsou ti kluci co jsem jim vlezla do šatny," vychrlila jsem na ni a začala se smát, ani nevím proč.

Ahoj, ahoooj... Tady taková, nevím jak popsat... část. Jo, fakt mě nenapadlo lepší jméno. Nemám k tomu co říct takže zase čau ! :D
Nelly