Koníčky: Vždycky miloval psaní příběhů, jízdu na koni, vycházky v přírodě, čtení a hru na housle.
Zájmy: Vždy ho tak nějak táhla mytologie, historie, folklor a nadpřirozeno.
Povolání: chemik
Studium: dokončené vzdělání přírodovědecké a matematické fakulty na Oxfordské univerzitě
Jak se dostal do Pomezí:
„Konečně, poslední experiment," oddechne si lehce poté co velice opatně zapálí plamen pod destilační baňkou s obsahem známým jen jemu samému. Tohle bude nějakou dobu trvat. pomyslí si.Pohledem přejede pokoj, zastaví se nejdříve u knihovny a pak u stolu u okna a lehce se pousměje.
Pomalu dojde ke knihově ze které vyndá pár knih. Za kterými se skrývá složka papírů které oparně vyndá. Jak knihy tak papíry si položí na stůl. Jeho pohled rychle přistane na psacím stroji hned vedle něj ale hned se také otočí ke dveřím za ním. Je jasně slyšet že v domě určitě jsou další lidé. Jen zakroutí hlavou a z šuplíku si vytáhne pero a inkoust. Pero namočí do inkoustu a začne psát kokračování k jeho příběhu.
Píše už nějakou dobu a začne ho bolet hlava moc na to ale nedbá a pokračuje. Trochu času uteče a bolest ho neopouští naopak se zhoršuje a k ní se taky přidá náhlé točení hlavy, zamlžená vize a těžkost dýchat. Pero položí a vstane natahujíc se pro otevření okna. V tu chvíli neuvěřitelná slabost, do toho točení hlavy zaviní jeho náhlý pád na zem.
Vše je pro něj mlžné a nepřehledné, nemůže pořádně dýchat natož vstát. Lapá po dechu ale má pocit jakoby se mu žádný kyslík nedostával, vše mu najednou začne tmavnout. Co ale ještě stihne vnímat jsou rychlé kroky blížící se k jeho pokoji, pak otevření dveří a nepřehledná konverzace ze které zachytí pouze: „Jasně že to byli ty jeho škrábance-" a pak už nic.
A najednou když zase otevře oči jen bílí prostor. Rychle sebou cukne a lapne po dechu. Co se stalo? Kde to jsem? udiveně se sám sebe zeptá rozhlížejíc se po okolí.
Největší strach: zklamání své rodiny a nenaplnění svého snu
Představa noční můry:
„Jaks tohle mohl vydat?!" na stůl před něj těžce dopadne kniha s jeho jménem. „Otče já-" snaží se nějak obhájit. „Co sis vůbec myslel?! Takhle pošpinit tuhle rodinu! Odjakživa jsme se pyšnili vědeckými a medicálními pokroky a pak uděláš tohle!" zařve starší muž a zhnuseně vezme do rukou knihu ze stolu. „ Tohle si o tom tvém škrábanci myslím," muž s knihou přistoupí ke krbu. „Ne, otče prosím!" vyhrkne ale hned se zastaví potom co na něm padnou dva znechucené pohledy, od staršího muže a ženy. Muž pak následně knihu vhodí k hořícím polínkům v krbu. Will pak už jen zdrceně pozoruje jak plameny pomalu sžírají danou knihu a místnost se pomalu plní kouřem. Začne se mu hůř a hůř dýchat ale zdá se že je jediný. Jeho rodiče mu pouze věnují znechucené pohledy i když je prosí o pomoc.
Vzhled: Joey Graceffa
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
