občanský průkaz// život party z cingláku

zimní závin

ZIMA 1974 ( cca. 3 měsíce po přistěhování k Vencovi)

Celou noc sněžilo a škola se mi zacala vic a vic znechucovat. Posledních pár měsíců jsem nedělala nic jinyho než jsem cely dopoledne strávila ve skole a pak na cinglaku s klukama. Ale poslední tejden jsem byla nemocna a musim rict, ze to bylo hrozny. Musim rict, ze mi kluci fakt chybej. Ležet celej tejden v posteli byla fakt nuda. Celou tu dobu jsem se těšila až se zase podívám do těch rumenkovych oci.
Minulej tejden mne Ales pozval k sobe domu a poznala jsem jeho matku a jeho ,, otce". Nebyl to jeho otec, byl to manzel jeho mámy. Jeho mama si me na chvili vzala stranou a ja myslela, ze me trefi slak. Zeptala se me jestli s Alešem chodím, jelikoz o me doslova porad básní. A ja nevedela co rict. Ale nakonec tam přišel Ales se slovy : ,, o cem se bavíte ?" A tím naše konverzace skončila. A taky Venca našel ty básnicky.

,, hele dneska jsem ve skole zjistil, ze..,
halo ? Takhle se chovas už tejden. Dohaje vnímej! A poslouchej me chvili. Kovanda přežije, když na nej chvili nebudes myslet."

měl pravdu. Myslela jsem na nej porad a porad.

,, Na tohle ti posila Ales. Jsou to basnicky. "
Venca mi podal malou hnědou knizecku, podobnou te co jsem tehdy dostala na Cinglaku.

dik

když jsem otevřela tu knizku plnou poezie obklopila me příjemná vůně starých knih. Ales vonel jak staré knihy.

Mimochodem zitra jdu k Míťovi, jeho Babicka me pozvala na nejakej moučník.

,, myslis ten zimni závin ? Je to specialita Míťovi babicky. Děla je každou zimu. A jsou pekelne dobry tak mi taky jeden vezmi."

a měl pravdu. Nedokazu popsat z čeho ten závin byl jelikoz ta chut byla výjimečná. Snědli jsme minimalne jeden pekáč a pak jsme se šli projít. Ukázal mi jejich bývalou vilu. Jejich vila byla vila taková, kterou jsme jako maly chodili s rodicema závidět. Míťa je popravdě dost fajn. Tichej, ale fajn.
Momentalne jdu na Cinglák. S klukama jsme si řekli, ze ,, postavíme sněhuláka" což znamena postavit sněhuláka jako podstavec pro flašku a panáky.

,, Ahoj Ruti."

Takhle me jeste nenazval. Jeho oci se uplne rozarily jakmile me spatřil. Vykouzlilo mi to jednoduchej úsměv na  tvari.  Sla jsem si stoupnout k němu a chtela jsem využít situace, ze jsme sami.

Ty basnicky. Jsou  moc hezke.

RUTH
zadivala jsem se do jeho oci a mlčky sledovala jeho krásnou tvar. Mela jsem chut ho políbit. Mela jsem smíšené pocity. Chtela jsem byt u nej. Zapomněla jsem na okolí a jen sledovala jeho tvar a jak se mu lehký vítr snaží rozfoukat vlasy pod baretem.

ALEŠ

vypada jako umělecké dílo. Je jako puvabna a mym očím záhadná květina.
Chladný vánek ji rouzfoukal vlasy do obličeje. Byla prekrasna. Miluju ji.