Kapitola dvacet

247 13 0
                                    

Z pohledu Davida:

Právě sedím v letadle do Španělska, abych se viděl s Lulu.
Pár dní už nejsme v kontaktu. Doufám, že bude mít radost.

O pár hodin později:
Sedím v taxíku, který mě veze do domu, kde Lulu bydlí. Když přijíždíme k určené adrese, vidím velkou luxusní vilu.
Taxikář zastaví, já zaplatím, vezmu si zavazadla a jdu zazvonit na zvonek.

Otevře mi mladý a kupodivu pohledný kluk.

T:Ano?
Da:Ahoj, jsem David
T: Tadeáš Antonio Lopéz...ty jseš kdo?
Da: Přítel Lulu
T: Nevím o tom, že by jsi měl přiletět.
Da: Můžu dál?
T: Prosím

Vešel jsem dovnitř.
Tadeáš zavolal na Lulu.

T:Lulu! Máš tady hosta
L:Co?... koho?

Lulu šla k zábradlí. Usmíval jsem se, ale ona jakoby zkameňela a vadilo, že jsem tady.

L:Davide? Co..co tady děláš?
D: Přiletěl jsem tě navštívit
L:Ale dyť... viděli jsme se před týdnem.

Lulu šla pomalu dolů.

L:Mohl by jsi jít pryč Tadeáši?
T:Oukej

On odešel. Lulu sešla ze schodů a já jí málem umačkal v objetí.

D:Ty nejsi ráda, že jsem tady.
L:Jsem...jen jsem v šoku

Lulu se koukla do země.

L:Ty budeš na hotelu?
D: Jestli tady být nemůžu, tak..noo jo.
L:Tak....najdeme nějaký hotel
D: dobře

T:Tak co? Už tě vidět fotřík?
L: Tadeáši odejdi
T: Jasně...Lulu
D:Co mu je?
L:Nic...je to debil...jdeme?

Tt:Lulu!
L: Doprdele!....ano tati?
Tt:Co ten tu dělá?
D:Dobrej.... přiletěl jsem za Lulu
Tt:Co si to dovoluješ ty smra..
L:Tati dost! Jdeme pryč Davide.

Lulu mě odtáhla z vily ven.

Z Pohledu Lulu:

Asi by mi to bylo jedno, že přiletěl David, kdyby se nestalo to co se stalo.
Trochu vám to upřesním.

Druhá noc ve Španělsku:

Ťuk ťuk:

T: Můžu dál?
L: Už zase?... pojď
T: Když já tady prostě nemůžu usnout... nesnáším to tady
L: Proč ne?
T: Protože moje rodina je v Česku
L: Mám to stejně... hlavně... hlavně
T:Co?
L:Moji kamarádi no...
T:To jo no...nekoukneme na něco?
L:A na co?
T:Kámo... našel jsem skvělej program na telce... rozumím jim úplný kulový, ale i tak je to dobrý.
L:Tak sedej.

Koukali jsme s Tadeášem na nějaký španělský film...byl fakt dobrý.
Lehnul si vedle mě pod deku. Chvílí to bylo v pohodě, pak to začalo jiskřit.
Chvíli jsem koukala na něj, on koukal na televizi. Určitě cítil moje oči na jeho obličeji, a tak se na mě kouknul taky. Tak dlouho a upřeně jsme se na sebe koukali. Z ničeho nic mě chytnul pod krkem a začal líbat.
Já v tu chvíli nemohla odolat. Byl tak nádhernej, sladkej, sexy. Úplně jsem vytěsnila Davida.
Po pár minutách vášnivýho líbání jsem se zarazila a poprosila ho ať odejde, že tohle nejde.
On se mi omluvil a odešel.
Bohužel další den se to opakovalo a to jsme se už jen nelíbali.
Vlastně jsme to dělali skoro pořád.

Teď:
Jedeme s Davidem taxíkem do města... já teďka hledám nějaké dobré hotely, kde by mohl David být.

Dorazili jsme do města. Dlouho jsme se procházeli po památkách, byli jsme i na jídle.
Bylo už pozdě. Našli jsme hotel, já na něj Davida doprovodila a odjela jsem domu.

Přišla jsem do pokoje a zarazila jsem se ve dveřích..na posteli seděl Tadeáš.

L:eee...co se děje?
T:Ten kluk... proč si mi to neřekla?
L: Není to mezi náma nejlepší a já jsem tohle vůbec nečekala, že udělá.
T: Chceš s ním být?
L: Nevím...moc těžký
T:A chceš tohle?

Začal mě vášnivě líbat a já se opět nechala unést.

Melancholie /Grey256/Kde žijí příběhy. Začni objevovat