Ležím na lehátku a doktor mi jezdí po břiše ultrazvukem. Na monitoru vidím něco co se začíná bodovat člověku.
Do: Tak vidím nejspíš pohlaví, chcete ho vedět maminko?
N:Asi ne... promiňte, co se mnou vlastně je?
Do: máte rizikové těhotenství, nesvědčí to plodu...bylo mi potvrzeno od rodiny, že jste teď měla opravdu náročné období, což vzhledem k vašemu těhotenství není dobré ani pro vás a ani pro plod což ho trošku narušilo, pokud budete v klidu a budete na sebe dávat pozor budete vy i plod v pořádku.
N: Dobře a...kdy mě pustíte
Do: to ještě uvidíme, musíme počkat na výsledky nějaké ještě
Dostala jsem se zpět na pokoj. Usnula jsem a dost rychle.
Vzbudila jsem se, byla tma. Když jsem se koukla na mobil bylo půl šestý ráno.
Projela jsem ig. Nik měl na Story že se stěhuje a fotky jak se balí.
Nevím jestli věřit, že z nás bude rodina nebo se to stejně všechno posere.
Achjo... nemocnice ne fakt nudný místo. Člověk by se tu unudil k smrti.
Fakt mě nebavilo jen sama ležet, byla jsem sama i na pokoji, fakt zábava.
Zapla jsem telku a koukala aspoň na něco trochu zajímavýho.
O PÁR DNÍ POZDĚJI
Dneska mě propouští domů z nemocnice. Jsem v pořádku, v rámci možností.
M:Tak segrá máš všechno?
N:snad, pa pokoji
M:Hele byl u mě Nik a hodili jsme řeč
N:Jakou?
M: našel si byt dost narychlo, nechápu jak se mu to povedlo, skoro hned za rohem. Byl jsem se tam podívat, velký, útulný a pro miminko klidný prostředí.
N:Martine já se k němu nepřestěhuju
M:Ale jo, uvidíš sama že se snaží. Chce abyste byli rodina
N:Ne, nechci
Celou cestu bylo ticho.
Přijeli jsme domů. Otevřela jsem dveře od bytu, první koho jsem spatřila byl Nik.
Ni:ahoooj
Obejmul mě, já stála jak socha.
N:čau
M:Zdaaar. Co ty tady tyjoo?
N: Martine nedělej že mě krávu, duch ho asi do bytu nepustil
M: Notak jdi si sednout, hezky se natáhni a my dva ti vysvětlíme jak jsme to vymysleli.
N:Fajn
Ní: mám byt zařízenej, bude se ti to líbit. Během tohohle týdne bychom tě přestěhovali ke mně, začneme nakupovat věci pro miminko a zapracujeme na našem vztahu po tý nehodě. Naty, vážně se snažím, taky to pro mě není nic lehkého, dovol mi prosím z nás udělat to co předtím. Prosím
N:To co bylo předtím už nikdy nebude, stěhovat se nemíním a jdu se umýt když dovolíte
Odešla jsem do pokoje, vzala jsem si čisté věci a šla jsem do sprchy. Slyšela jsem bouchnutí dveří, tak jsem si myslela že Nik už odešel. To bylo snadný teda.
Vlezla jsem do sprchy. Zapla kohoutek a dala ho na skoro až na největší teplotu.
Nechala jsem kapky vody téct po mém těle a hlavu vypnou, když z ničeho nic se mi začaly otvírat dveře sprchy.
N: Martine jsi nor..
Ni: nejsem Martin
N:Niku...co...co...co to děláš?
Ni:Jdu se umýt
Vlezl si ke mně, zavřel dvířka od sprchy a pustil na sebe vařící vodu.
Ni:hmmm.... akorát
N: Proč to děláš?
Ni:.co dělám?
N: Provokuješ
Ni:Čím?
N: Tvým tělem, tvým chováním... vším
Ni:Nic nedělám, pouze se s tebou chci umýt
Vzal sprcháč a začal ho roznášet rukou po mém těle. Nešlo se nenechat. Stala jsem jak socha a snažila se neroztéct na místě.
Pak jsem ho omyla já. Vylezl ven podal mi ručník. Osušili jsme se, já se oblékla stejně jako on, pak jsem to namířila do pokoje, kde jsem si zaola Netflix a koukala na seriál.
Ni: Nemáš na něco chuť?
N:mám, na tebe
Ni: cože? Nerozuměl jsem
N: říkám, nene
Ni:fajn, stejně ti něco udělám aby bylo Mimi vykrmený pěkně
N:fajn
Bouchly dveře
Da:Zdár mládeži, takže ségra nechápu že to říkám, ale měla by ses k Nikovi nastěhovat. Byl jsem tam a vidím jeho snahu a přístup
N: Můžete mě nechat o tom chvíli přemýšlet? Navíc mám být v klidu a stěhování není klidná záležitost
Ni: Všechno uděláme za tebe stačí říct
N:Fajn
Ni:joooo, děkuju brácho
Da:Za nic kámo
N:Jebe vám?
Da: Ne milovaná sestřičko
Kluci se radovali z toho, že jsem kejvla na něco co jsem si sama neuměla ani trochu představit a nervovalo mě to víc než cokoliv jinýho, ale hlavně že jsou spokojení.
