Je 29.12 a blíží se Silvestr. Nevím jak vy, ale my Silvestra slavíme s rodinou. Když jsou rodiče pryč, pořád, oslavíme to sami.
Logicky jsou pořád prázdniny. Zrovna jdu za Lulu, David je v Rakousku a Lulu něco potřebovala.
Přišla jsem k Lulu domu, jsou docela bohatí. Jejich hospodyně mě pustila do domu a já šla směr Lukréciin ( Lulu) pokoj.
N:Ahoj...co děláš?
L: Balím
N:Jak jako balíš?
L: Stěhuju se k tobě
N:Co se stalo?
L:Otec má jinou
N: koho?
L: Nějakou Španělku
N:Španělku?
L: Jo... už to spolu táhnou dva roky... táta požádal o rozvod a chce se stěhovat i semnou do Španělska..
N: Počkej jsem zmatená...ona ta Španělka bydlí ve Španělsku a vy se za ní budete stěhovat?
L: Ne, bydlí v Česku, mimochodem má nějakýho syna...Ta.. Tadeáše nebo jak se jmenuje. Ale taky jako já mají rodinu ve Španělsku a táta se tam s tou ženskou chtějí nastěhovat.
Nikam nejedu.
N: Já bych tě nepustila a asi ani David... vůbec ví to?
L:Ne.. pomoz mi balit ať odtud vypadnu
N: Myslíš si, že je to dobrý nápad?
L:Jo... já se do Španělska stěhovat nebudu.
Lulu mi dala kufr a já šla potichu dolů, tak aby si mě hospodyně nevšimla. Zachvíli šla Lulu zamnou. Řekla že se jde projít a vyrazili jsme k nám.
Vytáhnout ty její těžký kufry nahoru do bytu byl docela záhul.
M:Co to je k čertu?
L:Moje věci...budu s vámi bydlet
M: Prosím?
N: Než přijede David
L:Jo... prosím
M: Můžete mi sakra vysvětlit co se tu děje?
L: Můj otec je kretén a já nechci do Španělska... proto zdrhám k vám.
M:a víš co... mně je to jedno...ustel si u Naty já Musim něco zařídit
Zatím
N:Zdar
Lulu šla ke mně do pokoje. Mám postel pro dva, proto jsem došla pro povlečení a deku s polštářem a ustlala jsem jí.
Potom jsme si šli udělat jídlo a koukali jsme na pohádky.
Crrr crrr
N: Mám hovor...
L:Kdo volá?...hmm.. Dominik jo?
N: umíš číst ne?
L: proč mu to nezvedneš?
N: Já se o tom nechci bavit
L: Dělej
N: Já myslela, prostě jsem si myslela, že mezi náma něco je. Toho 24 co jsem mu děkovat za ten dárek a zvedla mi to jeho holka..
L:Ouuu... zlato, to mi je líto
N: Nechci se s ním bavit.. prostě jsem jako neměla čas a je to...tak co bude teď za pohádku?
Ztlumila jsem vyzvánění a soustředila jsem se na pohádky.
L:Hele?
N:No?
L: Říkal ti David, kdy se vrátí? Nějak jsem se ho zapomněla zeptat.
N:Na Silvestra
L: Takže za dva dny
N:Ano
L: Achjo... měla bych mu zavolat
N: Prosimtě...on má teďka dost zařizování
L: Bůhví jestli tam není s nějakou cuchtou
N:Tady nám někdo žárlí
L: Já? Ne...ani trochu
N: Prosimtě jdi mu zavolat
L:Tak jo, když jinak nedáš
Lulu vytočila bratra a já se snažila vnímat pointu pohádky.
L:Ahoj Davide
D: ahoj, jsi doma?
L:Jsem u Naty a Martina
D:Aha a co děláte?
L: Koukáme na pohádku, nějakou divnou
D:To je dobrá pointa návštěvy
L:Nejsem na návštěvě
D:Jak jako?
L:Budu u nich bydlet
D: prosím?
L:já to nechci říkat přes mobil... prostě až přijedeš, jsem u tvých sourozenců
N: Zdar Davide
D:Ahoj..jak se máš sestro?
N: Dobře dobře... čau jdeme ven
Típla jsem to a šla jsem se převlíknout.
L:Tak seš pitomá? Proč si to típla?
N:Jdeme ven... pojď na bruslení
L:Ty si chceš ublížit?
N: Náhodou mi bruslení jde
Lulu se začla smát a šla se převlíknout.
Pěšky jsme došli na zimní stadion, zaplatili vstup, přezuli se a šli jsme na led.
Bruslení mi moc nešlo, ale bavilo mě to.
Po hodinovém bruslení, jsme se vydali k nám.
Bylo něco kolem půl deváté večer.
Hlad jsme neměli. Brácha nám udělal čaj, postupně jsme se vystřídali v koupelně. Chvíli jsme všichni tři koukali na telku v obýváku. Kolem desáté nás Martin uložil, jako když jsme byly menší a Lulu u nás spala.
Bylo to docela vtipný.
Potom co bratr odešel jsme si povídali dokud jedna z nás neusla.
