Sex(y) hračka jménem Naruto [SasuNaru] ✓

23. Všechno se mění

Když konečně přijeli zpátky k Sasukemu domů, Naruto beze slova vystoupil z vozu a zabouchnul za sebou dveře.

,,Chcete-"

,,Chceš," zasyčel Sasuke podmračeně a varovně vztyčil prst do vzduchu, ,,už nejsme to, co jsme byli dřív, pamatuj na to. Ještě před chvílí ti tykání šlo až moc dobře."

Kdo ví proč to Naruta trochu ranilo. I když to možná Sasuke nemyslel tak, jak si to sám pro sebe vyložil, zabolelo to.

,Už nejsme to, co jsme byli dřív...'

Ta věta se mu ještě několikrát ozvala skoro výsměšným hlasem v hlavě, než byl schopný pokračovat dál.

,,Chceš," opravil se, i když mu to šlo poněkud ztěžka přes rty, ,,něco k jídlu? Mám něco uvařit?"

,,Ne," zavrtěl Sasuke hlavou, ,,něco si objednáme. Máš na něco chuť?"

,,Upřímně ani moc hlad nemám, pa-... Uhm," odkašlal si na konci, jak se málem překecnul.

Kupodivu nechtěl Uchihu nějak zbytečně dráždit a vytáčet.

,,Měl bys něco sníst, nejedli jsme od oběda ve škole," odvětil zadumaně tmavovlásek a zamířil ke vchodovým dveřím.

,,Tak objednej něco, na co máš chuť. Vít-... Víš, že vybíravej nejsem."

,,Fajn... Jdi si laskavě mezitím vybalit, než to zařídím."

A Naruto jako poslušný pejsek odešel i se svou taškou zpátky do svého pokoje, aby si z nich vytahal to málo, co tam stihnul naházet.

Cestou tam však přemýšlel o tom, jak se opět začne bavit o tom nepříjemném tématu – peníze. Nechtěl bejt vydržovanej. To by prostě nesnesl, nebyl ten typ, nebyl na to zvyklej a zvykat si ani nechtěl. Chtěl to tak Sasukemu i dokázat. I když věděl, že má jeho spolužák peněz tak moc, že by po škole nemusel nikam do práce, a i když byl tak velkorysý, že mu celý zbytek dluhu odpustil, nechtěl se stát jenom nějakou koulí u nohy a chtěl mu vypomáhat. Moc dobře věděl, že jiní by mu vrazili za to, co se mu naskytlo, několik dobře mířených lepáků, aby se probral a užíval si, ale on... Prostě to nešlo a hotovo.

Vnímal i to, jak nálada a celková atmosféra mezi nimi byla od první a snad i poslední návštěvy Chira taková podivná, ponurá, odtažitá a hlavně dost nepříjemná. Netušil, jak by se to dalo napravit a jestli by to vůbec ještě šlo. Ještě teď měl v živé paměti to, jak si se Sasukem o Vánočních prázdninách užíval a jak skoro až připomínali nějaký pár, který toho má už dost za sebou. Hodně jej mrzelo, že se to až tak pokazilo, ale život prostě není vždycky procházka růžovou zahradou.

***

,,Objednal jsem čínu, může být?"

Sasukeho melodický hlas se rozezněl kuchyní, kam se blondýnek vydal hned potom, co svého spolužáka nenašel v obýváku.

,,Hm, jasně," přikývnul blondýnek a usadil se ke kuchyňskému ostrůvku, na kterém si už několikrát v minulosti dost vydatně užili.

Jen, co si vzpomněl na jejich první dovádění na něm, tělem se mu rozlil příjemně horký vzrušivý pocit, který se snažil co nejrychleji zapudit. Na tyhle myšlenky a vzpomínky rozhodně nebyla vhodná chvíle.

Sasuke před něj beze slova postavil sklenku s pomerančovým džusem a zvědavě povytáhnul obočí.

,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se ho.

,,Já, uhm... Chtěl bych to jednou a provždy konečně rozčísnout a víc se o tom už bavit nechci a nebude," začal s odkašláním Uzumaki.

,,Povídej," pobídnul ho tmavovlásek a posadil se naproti němu.