Sex(y) hračka jménem Naruto [SasuNaru] ✓

19. Moje místo

Sice opožděně, ale přesto :D N-chan nastoupila do nové práce a momentálně neví, kde ji hlava stojí, takže to tu bude nejspíš pár dní trochu zmatené, než si zase předepíšu pořádnou zásobu :D

Tmavovlasý muž za dveřmi se trochu slizce ušklíbnul a přitáhnul si chlupaťoučký límec zimní bundy více ke krku, jak se mu najednou nepříjemný zimní vítr opřel do zad. Jeho bystrému očku nemohlo uniknout, že mladík před ním je nezvykle rozcuchaný na to, že bylo teprve něco málo po půl třetí odpoledne, a nehledě na to, jak moc ve spěchu měl na sobě naházené kousky vrchního oblečení. Tipoval si, že za tou ledabyle polorozepnutou černou mikinou, v jejímž úplném zapnutí jí bránila v cestě tkanička z kapuce, bude bílé tričko obráceně.

Sasuke nespokojeně přešlápnul z nohy na nohu a mírně se oklepal zimou, která venku panovala. Sakra! Neměl čas na nějaké dlouhé vykecávky a rozhodně ne s tímhle parchantem. V posteli se mu právě válel rozpálený a nadržený blonďák, který po něm nechtěl nic jiného, než aby ho pěkně tvrdě ošukal. Upřímně mladý Uchiha nechtěl ani po zaslechnutí zvonku vylézt z postele, chtěl dělat, že nikdo není doma, ale Naruto ho přemluvil, ať se pro jistotu jde podívat, že to může být klidně něco důležitého.

,,Budete mluvit, nebo na mě budete jenom takhle nesmyslně zírat?" zeptal se ho nepříjemně a trochu přivřel dveře, aby ta vlezlá zima neútočila na jeho tělo.

,,Jen jsem se přišel přesvědčit, že jste s naším obchodem spokojený," pronesl nakonec vysoký muž a stále s úšklebkem na rtech povytáhnul obočí.

,,Nemám dojem, že bych snad souhlasil s tím, že mi potom, co vám zaplatím, budete doma dělat návštěvy a zajímat se o to, zda jsem spokojený s obchodem nebo ne. A taky bych ocenil, abyste se o lidech přestal bavit jako o kusu nějakýho zboží," odsekl mu nazpět.

,,Musím podotknout, že on je kus zboží. A nutno dodat, že dost kvalitní. Copak vám doteď ještě nedošlo, kolik lidí si užilo jeho péči, než jste se objevil vy a jako princ na bílém koni jste ho zachránil?" zasmál se na konci posměšně, ,,Bylo by fajn mu nedávat nějaký naděje, že je něco jinýho, než obyčejná děvka. Mohl by se na vás pak upnout, možná se do vás i zamilovat a co budete dělat, až vás přestane bavit, hmm? Snad ho nechcete mít na krku do konce života. Ten kluk v životě nepoznal, co to znamená láska a něžnosti, takže je tu dost velká pravděpodobnost, že se na vás dřív nebo později upne, ale chtěl bych vás vyvést z omylu... Nebude to láska, kterou k vám bude cítit, bude to jenom holá a nefalšovaná vděčnost za to, že jste ho vytáhnul odněkud, kde se neměl možná úplně dobře, ale kde byl zároveň špičkou ve svém oboru."

Sasuke na něj zaraženě zamrkal. Nechápal, proč mu tady tohle tenhle chlap vůbec vykládá. Nezajímalo ho to. Nezaobíral se věcmi, které se uskuteční až třeba za hodně dlouhou dobu. Nechával všemu volný průběh a krůček po krůčku teprve dumal nad tím, co a jak.

,,O co vám kurva jde?!"

,,Rád bych ho odkoupil zpátky. Moji stálí zákazníci se po něm stále ptají a chtějí jeho služby. Já bych jim to rád dopřál."

,,To nemyslíte vážně," vdechl nevěřícně mladý Uchiha.

,,Bylo by to výhodné jak pro mě, tak pro vás. Zbavil bych vás zátěže, kterou si teď ještě nepřipouštíte. Jsem ochoten vám ke kupní ceně něco přihodit navíc, abychom byli všichni spokojení."

Sasuke sevřel pozlacenou kouli dveří o něco silněji a tiše zaskřípal zuby. Snažil se však nyní nedat na sobě znát žádnou emoce, které jeho nitrem naprosto hýřily.

,,Já bych zase ocenil, kdybyste mě už laskavě neobtěžoval," zavrčel nepříjemně, ,,Naruta jsem koupil. Je to moje hračka a budu využívat jeho služby do doby, dokud nesplatí svůj dluh nebo do doby, dokud mě nepřestane bavit. Je mi naprosto u prdele že vy a váš klub strádáte na penězích kvůli jeho odkoupení. Je můj a tím to hasne. Mám na něj posranej papír, posranou smlouvu o koupi, takže mi patří. A co je moje to je moje. A k tomu, co jste řekl předtím... Nemusíte se rozhodně bát toho, že bychom se jeden do druhého snad někdy zamilovali, i když vám to může bejt naprosto putna... Myslíte si snad, že bych byl ochotný začít si něco vážnýho s někým, kdo obrajtoval všechny, kdo se u něj zastavili? Mám ho jenom na šukání, k čemu jinýmu by byl dobrej? "

Vysoký muž si ho několik sekund měřil s prapodivným výrazem na tváři, než si dovolil se lehounce ušklíbnout a mírně pokývnout hlavou.

,,Bude vám jenom přítěží až se na vás upne," pronesl poté.

,,To už bude jenom moje starost," odfrknul si Sasuke, ,,mějte se."

A s posledními slovy trochu neurvale zabouchnul majiteli klubu dveře před nosem. Pár vteřin ještě vztekle drtil kliku v ruce s lehce sklopenou hlavou a snažil se uklidnit svoje divoce tlukoucí srdce. Krucinál, ten ho ale vytočil! Jak si vůbec mohl dovolit přijít až sem a myslet si, že ho snad prodá zpátky?! To byla extrémní drzost. A na druhou stranu jej vůbec nepotěšil fakt, že ten chlápek zmínil, že se po něm jeho zákazníci ptají a dožadují se jeho služeb. Měl sto chutí najít si osobně každého prasáka a zmalovat mu pěkně fasádu.

Upřímně jej po tomhle rozhovoru naprosto přešla chuť na všechny intimnosti, které měl ještě před několika málo minutami v plánu. S hlubokým výdechem pustil kliku a otočil se, aby zamířil zpět do svého pokoje, avšak jen co se ocitnul zády ke dveřím, ztuhnul na místě a překvapeně se zadíval na blondýna, který stál jen pár metrů od něj, zahalený do obyčejného jemného černého županu s naprosto tvrdým výrazem ve tváři. V Sasuke nepříjemně zatrnulo. Vůbec ho neslyšel přijít.

,Kolik toho slyšel?'

,,Naruto-" začal trochu kajícným hlasem, ale modroočko jenom zavrtěl hlavou a mávnul nad tím rukou.

,,Není potřeba to nějak vysvětlovat, pane," pronesl tvrdým hlasem, ,,znám svoje místo."

A od té chvíle se všechna idylka, která mezi nimi panovala, rozplynula jako pára nad hrncem.

Sasuke začínal až podezřele silně vnímat to, jak se od něj druhý mladík vzdaluje. Pokaždé, co spolu spali, mu přišlo, že už do toho nedává Naruto tolik elánu, chutě a vzrušení. Ne, že by snad sex s ním byl špatný, to ne, jen... Jen tomu prostě něco chybělo.

Už spolu netrávili společné večery u televize, ani si společně neuvařili nebo se společně neučili. Vypadalo to, jako by se s ním Naruto snažil trávit co nejméně času a opravdu plnil jenom svoje zaměstnanecké povinnosti. Jako by se mu schválně vyhýbal. A do jeho pokoje vstoupil jenom v momentě, kdy tam měl uklidit. A to Sasukeho neskutečně užíralo.

Kdykoliv si s ním o tom chtěl promluvit, Naruto jeho směrem vyslal takový pohled, že i člověk, jakým Sasuke byl, raději sklapnul a snažil se hovor zavést jiným směrem. Nikdy u něj ale moc dlouho nevydrželo.

***

Bylo to už pár dní, co opět začala škola a s ní i dohánění a vylepšování známek ke konci prvního pololetí.

Sasuke s Narutem stále mezi ostatními spolužáky ve třídě předstírali, že se moc nemusí, i když tentokrát se nemuseli až moc přetvařovat. Nebo aspoň jeden z nich.

,,Chceš hodit domů?" zeptal se Sasuke polohlasem v šatně, když se přezouval, ,,Kluci mají dneska po škole něco v plánu, nemusím dělat taxíka."

,,Není potřeba," zavrtěl blonďák hlavou a zapnul si zimní bundu až ke krku, ,,musí na nákup, pane."

Tmavovlásek se u toho oslovení nepříjemně zamračila a jako noc temnýma očima sjel svého spolužáka od hlavy až k patě, zakládaje si ruce na prsou.

,,Neříkej mi tady tak," napomenul ho.

V mysli už však plánoval, jak konečně docílit toho, aby si spolu konečně a pořádně promluvili a možná i toho, aby z něj konečně tuhle nechutnou slušnost vytřepal.

,,Nikdo tady není, všichni už odešli," odvětil polohlasem Naruto a přehodil si popruh batohu přes rameno, ,,uvidíme se později."

S tím se bez dalších slov vydal ze šaten, zanechaje za sebou podmračeného Uchihu.