6

176 12 2
                                    

S Danem ani Richardem jsem se od toho incidentu neviděla. Nereagovala jsem na zprávy ani telefony.
Normálně by mi to bylo jedno ale Dan pro mě byl kamarád. Hodně dobrej kamarád..
Dia by měla za půl hodiny dojít a máme spolu jít ven.
Vyžehlila jsem si vlasy, namalovala se a oblékla si něco obyčejného. Ještě jsem na to hodila mikinu protože se venku pomalu stmívá a ochlazuje.
"No to je dost že si vůbec přišla. Přesně o deset minut pozdě" ušklíbla jsem se na ní mezi dveřmi.
"Ježiš, se neposer. Máš něco na pití?", Nadzvedla obočí a opřela se o dveře. "Mám" kývla jsem a vydala se do kuchyně, kde jsem z lednice vytáhla nějaký pití na cestu.
"Tu. Drž" vrazila jsem jí do ruky dvě flašky vína.
"Já tě miluju. Fakt" řekla s úžasem a flašky si přivinula k sobě.
"Pojď" zakroutila jsem nad ní hlavou, zhasla na chodbě a zamkla za náma.
"Počkej vole. Čím to otevřem?" Pozastavila se před bytovou. "Myslím na všechno." Zasmála jsem se a z kapsy od mikyny vytáhla výrtku.
"No a co ten Riki nebo jak se jmenoval. Prostě ten jak si se s ním vyspala" drcla do mě loktem a podala mi jednu flašku. "Myslíš Ričiho" zasmála jsem se a ona kývla.
"Nic snažím se je ignorovat, už nepíšou ani tak často" mykla jsme rameny a víno otevřela.
"Na ty alkoholičko" vrazila jsem jí ho do ruk a vzala si to druhé..
......
"Nepadej! Hlavně nepadej" začala se neskutečně smát Diana když jsem si málem rozbila hubu na schodech. Vypili jsme dvě láhve vína a ještě si koupili ve večerce.
"Žiju!" Vykřikla jsem a zvedla ruce do vzduchu. "Přestaňte tu dělat bordel! Víte kolik vůbec je?!" Křikl někdo z okna bytovky. Mohlo to být tak druhé patro.
"Vždyť jsou teprve dvě rano!" Křikla uraženě Dia. "My se vomlouváme" škytla jsem a táhla Diu pryč.
"Jdem ke mně" zavelela jsem a snažila se společně s ní domotat před bytovkou kde bydlím. "Se netrefím vole " začala jsem do dveří strkat různé klíče. "Ha! Mám to! Prosím slečno" pustila jsem jí do dveří.
Nějak jsme se dostali do výtahu, následovalo desetiminutové odemykání dveří a pak jsme záhadně usli.
.......
"Moje hlava" chytla jsem se za spánky.
Zvedla jsem se z postele a vydala se do kuchyně. Na stole ležel papírek.
'Musela jsem domů. Na lince máš nachystaný prášek. Pak napiš jestli vůbec žiješ.' stálo na něm. Už jsem říkala jak moc jí zbožňuju?
Zapila jsem si prášek, napsala Die a šla si znovu lehnout.....






lalalabrasko

Věci co nechci, napíšu na zeďKde žijí příběhy. Začni objevovat