time with him

854 38 3
                                    

nela

Měla jsem na sobě červený šaty s krajkou, kousek nad kolena.

Obepínaly mou postavu, celkem dost ji zvýrazňovaly.

Můj telefon se rozsvítil se zprávou, že už je tady.

"užijte si to" usmála se máma a dala mi pusu na čelo.

"děkujeme" oplatila jsem jí úsměv.

"dávejte na sebe pozor a kdybys přespávala u Martina, tak napiš" řekla.

Zkontrolovala jsem, jestli mám všechno.

"dobře, pa" usmála jsem se a vyšla ze dveří.

"vypadáš úžasně" usmál se, položil ruku na moje záda a dal mi pusu na přivítanou.

"děkuju" pousmála jsem se.

"prosím slečno" otevřel mi dveře.

Počkal, než nastoupím a zavřel je.

"můžeme jet ?" zeptal se.

"můžeme" usmála jsem se a položila svou ruku do té jeho, na mém stehně.

Těšila jsem se a zároveň byla lehce nervózní.

...

Procházeli jsme se po Karlově mostě. Byli jsme tu sami.

"je tu krásně" šeptla jsem.

"když jsem tady s tebou, tak jo" pousmál se a přivinul si mě k sobě.

"když nikde nejsou lidi, který mě od doby co vyšlo lalala začali poznávat na ulici mnohem víc" řekl.

"děkuju za dnešek" usmála jsem se.

"fakt bys nechtěla přespat u mě? Když je máma v práci" zeptal se.

"nevím Martine" povzdychla jsem si.

"prosím babe" podíval se mi do očí.

Tohle jsem na něm nenáviděla. To jak se mi upřeně a smutně díval do očí, aby dosáhl svýho.

"já bych s tebou ještě chtěl ještě bejt. Prosím" zaprosila znovu.

"těžko se ti odolává, víš to ?" zasmála jsem se.

"tak mi neodoláveeeeej. Zlatooo" začal škemrat.

"no tak fajn" povolila jsem.

"děkuju" spojil naše rty.

Nechtěla jsem, aby to někdy skončilo.

Aby jsme se někdy museli loučit a doufala, že to tak i bude.

...

Vyšla jsem z koupelny s drdolem na hlavě, v jeho tričku a kalhotkách

Seděl u počítače a očividně se prohrabával beatpackem.

Podíval se do vypnutého monitoru vedle, kterej zrcadlil mě.

Odhrnula jsem si část trička a opět ji zakryla.

Nevinně jsem se u toho culila.

"co to děláš ?" otočil se ke mně.

"nic" ušklíbla jsem se.

"nic nedělám" uculila jsem se, sedla si na postel a podepřela se rukama.

Provokovala jsem ho a on se mi stále snažil odolávat, i když věděl, že to dlouho nezvládne.

"provokuješ mě" řekl.

"přesně tak" usmála jsem se.

Zvedl se ze židle a klekl si na postel přede mě.

Poslední drink, poslední slovoKde žijí příběhy. Začni objevovat