prom

1K 44 3
                                    

Měla jsem na sobě černý šaty, který byly jen na jedno rameno s rozparkem.

"tak vole ani nemá cenu nechat hlasovat pro royal dvojici" povzdychl si Petr, když jsme došli.

"to víš. Umim si vybrat" řekl Martin.

"tašky si můžete nechat tady" řekla Kačka a ukázala do rohu místnosti.

Kačka je naše další spolužačka.

Ve třídě nás je 14, což znamená, že ještě osm lidí musí dorazit.

"a jak že bude probíhat do hlasování ?" zeptal se Martin.

"každej dostává u vchodu obálku s číslama od jedný do sedmi. Čili čísla dvojic. Ty si rozdáme až dorazej ostatní. Pak jí rozbalej a nechaj v ní číslo dvojice, pro kterou budou hlasovat" vysvětlila mu Terka.

"okej" přikývla jsem.

"že nejsem sama nervózní?" zeptala jsem se.

"nejsii" zasmála se Terka a objala mě.

"i já sem nervózní" přidal se Petr.

"tak to už je co říct tyvole" zasmál se Martin.

...

"mohla bych něco vědět ?" šeptla jsem k němu.

"no ptej se" řekl.

Tančili jsme, zatímco probíhalo hlasování.

"proč ti říkaj tvoji kámoši Štukys ?" zeptala jsem se.

"vymyslel to jeden z nich, když jsme chlastali a pak to nějak zůstalo" odpověděl mi.

"a připrav se, že hned jak budou moct seběhnou sem a budou se chtít seznámit" pousmál se.

"dobře" usmála jsem se.

"ještě jsem ti to v tom všem nějak nestihl říct. Sluší ti to" řekl.

"děkuju" pousmála jsem se.

"ajaj" zasmála jsem se, když skončila hudba a šlo se sčítat, což znamenalo, že pravděpodobně budou moct za náma.

"žádnej stres" pohladil mě po zádech.

"Štukys" přiřítili se najednou čtyři kluci.

"no. Takže. Než se začnete ptát. Tak. Tohle je Nela. Neldo, tohle je Dominik, Dejan, David a Vláďa" postupně mi je představil.

"je to fakt kus Štukys" pronesl ten s tim divnym jménem. Dejan? Myslim, že tak.

...

Dost jsme se oddělovali od skupiny.

I v klubu, kam jsme pak šli slavit, jsme si vystačili sami dva.

"taky bych mohla bejt královna plesu, kdybych mohla bejt po boku Martina" protočila oči Lucie.

"ale královna plesu je Nela takže to nikoho nezajímá" odvětil jí Martin.

"nebuď na ní hnusnej prosimtě" zasmála jsem se.

"pojď na vzduch" chytla jsem ho za ruku a táhla ho před bar.

"konečně vzduch" řekl, jakmile jsme vyšli.

Samozřejmě hned vytáhl krabičku a zapálil si.

Už jsem si na to zvykla.

"vypadá to, že naše mamky se nějak zkámošily" pousmál se.

"to teda" usmála jsem se.

"ani nevíš jak sem rád, že si se mnou šla ty, kdybych měl jít s někym jinym, tak pudu asi sám. Děkuju" uculí se roztomile.

"není zač. Já děkuju" oplatila jsem mu úsměv

...

Probrala jsem se v nějaký místnosti, která ale nebyla můj pokoj.

Byl to Martinův pokoj.

Sedla jsem si na postel a protřela si oči.

Měla jsem i jeho tričko.

Na mojí tašce u zdi leželo moje oblečení ze včera a přes židli bylo to jeho.

Jenom doufám, že se mezi náma nestalo něco, čeho budem litovat.

"no dobrý ráno Šípková Růženko" zasmál se.

Šeptal, protože měl očividně kocovinu úplně stejnou jako já.

Můj pohled však od jeho úsměvu sklouzl na jeho hruď a břicho.

Pokud nepočítám koupáky, na který stejně v létě nechodim, nějaký klipy, filmy nebo občas na ulici 40y.o. borce.

Neviděla jsem kluka bez trička.

Ano. Jsem přesně taková ta osmnáctiletá panna.

Zaujala mě tetování co na břiše měl.

Přes levou část břicha 256 a nad tím malým písmem DAVID. To je jeho brácha, pokud se nepletu.

A kousek nad tím Sinner.

"teče ti slina kočko" zasmál se.

"c-cože ?" probrala jsem se z transu a začala si otírat bradu.

"nesmíš hned všemu věřit" řekl a sáhl do skříně pro tričko.

"blbečku" protočila jsem oči.

"díky za včerejšek" šeptl a otočil se mým směrem, když jsem vstala z postele.

"my jsme spolu.. něco. To ?" vyhrkla jsem.

"ne to ne. Jenom.. bylo to včera fajn, když si tam byla se mnou. A to, že ses probrala v mojí posteli si vysvětli tak, že jsme byli docela slušně nalitý a jela pro nás moje máma s tim, že jsme od sebe nějak nechtěli, tak napsala tvojí mámě, že přespíš tady, aby tě nehledala a pak sme usnuli vedle sebe" řekl.

"a bájdvej je jedna odpoledne, takže za chvíli bude oběd a na stole máš prášky a vodu" ukázal na stůl.

"díky" šla jsem to zapít.

"a taky díky za včera" objala jsem ho.

Jen mě mlčky pohladil po zádech.

Nová kapitolka out 💓

Vaše El🌺

Poslední drink, poslední slovoKde žijí příběhy. Začni objevovat