Pohled mě:
Probudila jsem se, nasnídala jsem se, uklidila, uvařila oběd a nakrmila koně. Odpoledne jsem si četla knížku. Z ničeho nic koně začaly jančit. Podívala jsem se z okna viděla radu a vojáky. Zadním východem jsem utekla do lesa. Běžela jsem lesem. ,, Stůj nebo střelím?!" Chtěla jsem zastavit, ale strach mě poháněl v před. ,, Hej Básníku!" Otočila jsem se. Najednou jsem ucítila bolest v rameni. Bolest mě ochromila tak, že jsem spadla na kolena. Stráže mi dali mi pouta. Zvedli mě. Já jsem se rozesmála. ,, Proč se směješ?" ,, Šíp s jedem. Myslela jsem, že bývalí člen královské rady bude mít lepší nápad. Než jed." ,, Sundejte jí kápi." Sundali mi kápi. V jejich výraz byl udivení. ,, Ty jsi Elrondova dcera." ,, Ano jsem." Nasadily mi kápi a vedli mě do zámku. Když jsme vešli do zámku. Přišel Legolas a Aragorn. ,, Princi?" ,, Vytu nemáte co dělat? Byly jste propuštěni." ,, Chytily jsme Básníka," Sundali mi kápi. ,, Ahoj Legolasi a Aragorne." ,, Kačí!?" ,, Jde jí dát do nejtemnější cely." ,, Ne to ne. To nemůžete." Řekl Lassí. Ne držet ho Aragorn, tak se Lassí ke mně vyběhne, obejme a nepustí. ,, Lassí nech toho. Ted jí nepomůžeme." Mě zavřeli do nejtemnější cely. V tu chvíli, když mi sundali kápi. Udělalo se mi špatně. Byla mi zima. Já tu umřu nebo mě popraví.
Pohled Thranduila:
Do trůnního sálu vrazi Legolas s Aragornem. ,, Synu co se děje snad nehoří?!" ,,Ada musíš jí pustit." ,, Koho?" ,, Básníka." V tu chvíly vešli do sálu Královská rada. ,, Králi v cele čeká básník na výslech." ,, Proč jste jí dali do cely?!" ,,Byla to nutnost." ,, Ada má v rameni šíp." ,, To jste si dovolily moc. Stráže! Zavřít do cely a zítra budou popraveni!" Zvedl jsem se a šel směrem celám. ,, Ada kam jdeš?" ,, K celám." Odešel jsem. Když jsem došel k celám, vyděl jsem jak rady zavíraly do cel. ,,Tauriel?" ,, Ano králi." ,, Dovedeš mě prosím k básníkově cele?" ,, Ano." Dovedla mě k nejtemnější cely. Básník leží na zemi.,,Básníku?" Zvedla hlavu, podívala se na mě. ,, Ano králi." ,, Tauriel přenes mi pochodeň." ,, Ne! Jestli se mnou chcete mluvit tak bez světla." Řekla. Já zastavil Tauriel a řekl ať otevře celu. Vešel jsem dovnitř. Sedl jsem si, poslal Tauriel pryč. ,,Proč si mě chránila?" ,,Slíbila jsem to Kate." Přivinul jsem si jí do náruče. Sykla. ,, Co se stalo?" ,, Mám v rameni šíp a je na něm jed." ,, Pojď vezmu tě na ošetřovnu." ,, Ne, stejně umřu. Ale zemřu v náručí osoby, kterou miluji. Nikdy jsem nebyla šťastní než teď." ,, Nezemřeš." ,, Ale ano zemřu, ale šťastná. Mám poslední přání." ,, Jaké?" ,, Můžete mě obejmout?" ,, Dobře." Když mě objal, cítil jsem bolest a vůni, kterou znám. Když usnula využil jsem toho a vytáhl jí ten šíp, ze spánku sebou jen cukla. Odešel jsem pryč. U sebe v pokoji jsem se rozbrečel. Mám o ní strach. S těmi to myšlenkami jsem usnul.
