Slečna Stárková

2.

Byl druhý den ráno a zrovna pršelo, takže lidi byli zalezlí ve svých stanech. Oblékla jsem si džíny, stejné triko jako včera koženkovou bundu. Teleportovala jsem se ke spící Annie do stanu a na papírek jí napsala, kam jdu. Pak už jsem se vydala na cestu ulicemi New Yorku, který se celý opravoval od útoku Lokiho. Mimochodem, už mi došlo kdo to je, tedy až poté co mi to Thomas celé odvykládal.
Zaběhla jsem do prvního funkčního obchodu s oblečením a začala procházet régály. Vybrala jsem si troje kalhoty, pár triček a dvě mikiny, které jsem si šla vyzkoušet do kabinky. Ty mikiny se mi nakonec nelíbily, takže jsem si vybrala jednu obyčejnou šedou se zipem a jednu černou s kapucí. Kalhoty jsem si vzala cargo, tepláky a džíny. Trička jsem si koupila všechny. Prodavačka mi to zabalila do tašky a já radostně vypadla z toho obchodu. Poskakovala jsem si tak po ulici, vůbec mi nevadilo, že leje jako z konve. V jedné sámošce jsem si koupila snídani a energyťák, který jsem do sebe ihned kopla. Už jsem chtěla jít domů, ale zastavilo přede mnou černé suv. Někdo stáhnul okýnko a já spatřila piráta. Teda ehm ten chlápek měl prostě pásku přes oko a plešku.

,,Slečno!'' Zavolal na mě. ,,Nemám zájem, ať už prodáváte cokoliv a ve městě se nevyznám, tak si radši vezměte mapu.'' Opáčila jsem ve snaze zbavit se ho. Někdo se uvnitř auta uchechtl a já spatřila Starka. ,,Musíte jít s námi, hrozí vám nebezpečí.'' Pokračoval pirát. ,,Já nemusím nic a jediné nebezpečí pro mě momentálně představujete vy. Bez urážky.'' Pirát se zatvářil, jako kdybych mu právě mordovala křečka. ,,Jde se po vás HYDRA slečno.'' Pokračoval, načež jsem ho přerušila. ,,Kdo? Po mně? A to jako proč?'' Rozmachovala jsem doširoka rukama. ,,Nastupte si a já vám to vysvětlím.'' Přemlouval mě a dveře od auta se otevřely. ,,To bych moc ráda, ale víte... nějak vám nevěřím.'' Zatvářila jsem se sklíčeně, ale najednou po mně někdo vystřelil. Tak, tak jsem se stihla přemístit do auta. ,,CO TO SAKRA BYLO?!'' Vyjekla jsem a pirát radši rychle vyjel. ,,To byl winter soldier.'' Odvětil Stark. ,,A co po mně chce?!'' Začala jsem vyšilovat. ,,No, zabít asi ne, předpokládám, že vás chce za jakoukoliv cenu dovléct k HYDŘE.''

,,Na to, že po nás jde nějakej profi zabiják jste moc klidnej.'' Prskla jsem. ,,Proč bych nebyl, Rogers nás všechny ujistil, že se o něj postará.'' Pronesl sarkasticky a ušklíbl se. ,,Tak to ať si ten váš Rogers pěkně pospíší, já nechci schytat kulku, ani se nechat odvléct mezi nějaký psychopaty.'' Opáčila jsem rovněž sarkasticky a Stark po mě hodil soucitný obličej. Nestačila jsem nic udělat a naše auto se obrátilo na střechu. Tedy, až potom, co se několikrát ve vzduchu přetočilo. ,,Aaaaa doprdele!'' Zaklela jsem a zůstala hlavou dolů viset. Stark se z toho dostal brzo a už byl ve svém lesklém obleku. Lomcovala jsem pásem, který ne a ne povolit, zatím co plechovka útočil na winter soldiera. Nakonec se mi povedlo pás uvolnit a já se tak z toho vraku dostala. Měla jsem naražené rameno a z čela mi tekla krev. ,,Kruci.'' Zanadávala jsem a přemýšlela jsem kam zdrhnout, protože ten zabiják se Starka zbavil dost brzo.

Utíkala jsem mostem, tak jako ostatní a kolem létaly kulky. ,,Proč já panebože, proč zrovna já?!'' Zakřičela jsem a teleportovala se několik metrů před sebe. Už mi bylo jedno, kolik lidí mě při tom vidělo, stejně už to ví i ti psychopati, takže je rozumnější zachránit si krk. Odněkud se zjevila black widow a vrhla se na toho magora. ,,Jo, do něj Nat!'' Křikla jsem povzbudivě a prchala dál. ,,Kam teď, sakra, kam teď?'' Povídala jsem si sama pro sebe, když mi někdo dal pěstí. Kdo jiný, než winter soldier, měla jsem sakra štěstí, že to nebylo levačkou, protože to už bych se jen tak nezvedla. ,,Hele, já vím, že máš rozkazy, ale já, ehm já jsem ti nic neudělala, takže možná kdybys zvážil fakt, že-'' Nestačila jsem to své blekotání doříct a vrhnul se na mě znovu. Tentokrát jsem uhnula a přemístila se za něj. Kopla jsem ho do holeně, ale nestačilo to, jelikož se otočil a chytil mě pod krkem tou železnou rukou. Nohama jsem třepala nad zemí a snažila se dostat z jeho sevření. Nemohla jsem se moc dobře přemístit, neumím to ve stísněných prostorech, chápete...

,,Jé, hele kapitán Amerika!'' Zasípala jsem, abych odvedla jeho pozornost, což fungovalo báječně. Kopla jsem ho do obličeje, takže mě pustil. Na nic jsem nečekala a teleportovala se až o dva bloky dál a nepřestala utíkat.

Se supěním jsem doběhla k našemu táboru. ,,Reg, co je?'' Ptala se starostlivě Annie. Po pár prudkých nádechách, přičemž jsem se rukama zapřela o kolena. ,,Musím vám nutně něco říct.'' Narovnala jsem se a posadila se ke stanu, kde už netrpělivě posedávali.

Po asi půl hodině, jsem jim vysvětlila vše co se za těch pár hodin událo. Reakce byly různé. Tom mi řekl, že bych měla zmizet a zas kecal o tom winter soldierovi, jak je možný, že ten kluk ví o všech všechno?! Annie z toho měla téměř panickej záchvat a Debbie se rozplakala. ,,Hele lidi, klídek jo? Nikam nejdu, tady mě ten zabiják nenajde a i kdyby, zdrhnu mu.'' Ujišťovala jsem je. ,,Ty možná jo, ale co my?'' Ozval se Thomas. ,,Tome!'' Okřikla ho Annie. ,,Je to pravda.'' Bránil se. ,,Thomasi!'' Zahřměla varovně. ,,Má pravdu, neměla bych tu být, akorát ho sem přilákám.'' Svěsila jsem hlavu a rozešla se ke svému stanu. ,,Ani na to nemysli Regino!'' Křičela na mě Ann, kterou jsem kompletně ignorovala a do svého batohu naházela vše, co vlastním. ,,Já se vrátím Ann, jen nechci aby se vám kvůli mně něco stalo.'' Promluvila jsem smutně a pusmála se. ,,A kam chceš jako jít?!'' Rozhodila frustrovaně rukama. ,,Za Starkem.'' Odvětila jsem a raději rychle zmizela.