Nastal víkend. Konečně. To máme volno a můžeme se pohybovat po chodbách jak chceme. Jen snídaně, obědy a večeře jsou ve striktní čas. To ráno jsem vběhla do jídelny. Sirius mi fakt chyběl. Od té hádky co nás rozdělili jsme spolu moc nenamluvili. Proto když jsem ho uviděla s klukama u stolu jsem se rozešla jejich směrem. Byl ke mě zády. James si mě všiml. Jednoduchým pohybem ruky jsem si dala prst před ústa aby nijak neupozorňoval na můj příchod. Postavila jsem se za Siriuse a dala mu ruce před oči. Škubl sebou a rychle je setřásl. Otočil se aby viděl jestli to není nějaký dozorce co mu přišel udělit trest za nic. Jak to rádi dělali.
"Christen bože si mě vylekala" zvedl se aby mě mohl uvěznit v objetí. Políbil mě na ústa a pak se otočil zpět ke stolu. Až teď jsem si všimla že u stolu je jedna neznámá osoba.
"Jenny tohle je Christen" promluvil k té neznámé.
"Ahoj podala jsem k ní ruku, kterou přijmula"
"Neřekl si mi že máš přítelkyni" zasmála se falešně. Něco na ní bylo špatně. Nelíbila se mi. Absolutně. A moje pochybení vzrostlo když jsem viděla jak se na Siriuse dívá. Chtíč z ní přímo srčel. Jen tupec by si nevšiml že po něm jede. Co mě ale překvapilo ještě víc, že Sirius se tomu nijak nebrání. A co ještě hůř. Všimla jsem si těch jejích dotyků. Takové ty když se "omylem" dotknete něčí ruky. A Sirius se na ni vždy usmál! Tak to ne děvenko. Tohle je můj přítel. A já se ho nevzdám. Natiskla jsem se víc na Siria. A propletla jsem si s ním prsty. Letmo jsem se podívala na Jenny a když jsem viděla ten její znechucený až pobouřený pohled ze široka jsem se usmála.
Po snídani jsme ještě chvilku seděli u stolu. Jen tak si povídali o výcviku který tu máme.
"No nekecám když sem měl tu zbraň v ruce myslel jsem že toho dozorce prostřelím" všichni jsme zasmáli. Jen Jenny vypadala znuděně.
"Jenny a ty si vlastně v jaké třídě?" optala jsem se když jsem si všimla jejího výrazu. Docela by mě zajímalo s kým mám tu čest.
"V nejnižší. Neumím se bránit a tohle místo je tak děsivé" začala křehoučkým hlasem. Hraje si na oběť samozřejmě. I když tady jsme vlastně všichni oběť.
"Jo docela" protočila jsem očima.
"Siriusi nejdeme se projít už mi tady z toho začíná hrabat" nahla se víc k němu.
"Jo jděte mi s klukama tady ještě zůstaneme" řekl Remus a opět se vrátil ke svému povídání.
"Dobře. Christen přidáš se?" otočil se na mě když se zvedali od stolu.
"Jo jasně" usmála jsem se na něj. Podal mi ruku a pomohl mi se zvednout. Opět si se mnou propletl prsty a vyšly jme směrem k východu z jídelny. Ve dveřích jsme se ale setkali se Snapem.
"Ale ale koho pak to tu máme Srábek. Včera jsi dostal pěkně po držce chceš si to zopakovat" rozesmál se Sirius. Jenny se k němu hnedka přidala.
"Nech ho být Siriusi" popadla jsem víc za ruku a chtěla ho odtáhnout pryč. Ale to by nebyl Sirius že.
"Christen dříve by ses mu taky smála, teďka ho chráníš co je to s tebou?"
"Já ho nechráním jen už mě unavuje že se ním furt zabýváš"
"Ale no tak Christen. Proč si taková? Dřív by si mu jednu natáhla jen tak bez jediného důvodu"
"Krásně si řekl slovo dřív. Tak ho nech a pojď"
"S tebou jsem ještě neskončil Srabusi"
ČTEŠ
Rozhodnutí ✔
Fiksi Penggemar"Bože Seve kdo ti to udělal?" šokem sem zavřela dveře stále s očima upřenými na zem. "Prosím di pryč" vzlykl. Málem bych to přeslechla. Mluvil z posledních sil. UPOZORNĚNÍ: V příběhu se oběvují násilnické a brutální scény, které nejsou vhodné pro d...
