XXVI. Naděje Umírá Poslední

4 1 0
                                    

Pohled Klause:

Anna a Zoe byli ve spánku už deset let. Každý den jsem za nimi chodil do sklepa, kde byly jejich těla v rakvích. Nebylo dne kdy bych nezabíjel, byla to jediná věc, která mě přinesla k jiným myšlenkám.

Seděl jsem ve svém pokoji u plátna, chystal jsem se něco namalovat, ale nic mě nenapadlo.

,, Klausy už je to deset let, přenes se přes to, nebo něco dělej. " přišla Katharine Maya, sestra Anny.

,, Zabíjení jim nepomůže." přidal se k ní Stefan. Tím mě úplně vytočili.

,, Já jsem zkoušel snad všechno! " byl jsem vzteky bez sebe.

Dneska se snad všichni rozhodli že do mě budou pošťuchovat, protože se najednou v mém pokoji objevila už i Elena, která už naštěstí měla svou lidskost. 

„A co proti kouzlo, to jsi taky zkoušel?"

A další se tu objevila Caroline, ale jediná ona řekla něco co dávalo smysl.

„Klausy, pamatuješ si co ti Anna řekla, když jsi ji žádal o ruku?" já jsem hned věděl, co tím myslí, a tak jsem ji odpověděl.

„Řekla, magie mě neopustí... " zarazil jsem se, „jen mě kdykoliv zavolej." dořekl jsem Anny slova. A hned se tu objevil Scott.

„ Řekni její jméno Klausy." poradil mi věc, která mi už došla. A tak jsem tak učinil.

„Anno Katharin Pierce, brzy Mikaelson, miluji tě celým svým srdcem." řekl jsem a najednou se přede mnou ocitla moje dcera Zoe.

„ To ona tebe taky tati." řekla a skočila mi do objetí, které jsem ji hned oplatil, ikdyž ze začátku dost zmateně.

Původní LáskaKde žijí příběhy. Začni objevovat