Původní Láska

XXXIII. Výměna těl

Chytili jsme se se Zoe za ruce a přeříkávali jsme kouzlo.

„ Tu nos, mea tua sunt, el nune habes similitudinem et ego tuus, et inmutabilins virtus mea." opakovali jsme neustále dokola, dokud jsme nepadli k zemi  do bezvědomí. 

Uběhlo asi půl hodiny a já se začala probouzet v Zoe těle, opodál ležela Zoe  v mém těle, už nezbývalo nic jen počkat až se Zoe probere a pak neprozradit která z nás je která. 

Netrvalo dlouho a i Zoe se začala probouzet, ipřesto že věděla co se stane byla zmatená, zřejmě si nemyslela že to výjde.

„Vyšlo to Zoe." byla jsem ráda, ale nedávala jsem to na sobě moc znát, protože Zoe si stále nebyla jistá zda je to dobrý nápad.

„Myslíš že to táta neprokoukne, přece jen tě zná jako svoje boty." byla ustaraná a já nevěděla co si mám počnout, abych jí uklidnila, protože měla pravdu, Klaus mě zná opravdu dobře a tak by mohl být jediným kdo by náš plán mohl překazit. Jediné co mě v ten moment napadlo bylo jí obejmout, v tom ale přišel Klaus.

„Zoe? Tebe Anna přijala do smečky?" Klaus moc dobře věděl, že do smečky jen tak někoho neberu a ani Zoe jsem nevzala, ale v ten moment jsme musely lhát, ipřesto že jsem měla v plánu jí místo v mé smečce nabídnout.

Zoe musela odpovědět místo mě, protože já bych nás prozradila.

„Jistě že jo!" Zoe zachovala chladnou hlavu, ale to bych nebyla já, kdybych  nejednala v zápalu vzteku.

„Ať se děje cokoliv, v rodině budu vždycky alfa a ona beta! " a ipřes ohromnou naději co jsem vkládala do toho že si toho Klaus nevšimne, si toho všiml.

„Zoe ty mluvíš jako Anna!" a v ten moment mu to docvaklo, ale Zoe se mě pokoušela uklidnit.

„Klid Zoe, víš co se stalo naposled." musela použít svoje jméno, jinak by to bylo všechno ztraceno, ale to bylo tak jako tak. Bylo pozdě, Klaus se na mě otočil a vše mu bylo jasné a dost ho to rozčílilo, protože začal křičet.

„Ty nejsi Zoe, ty jsi Anna!" vždy ho štvalo když mu někdo lhal, ale na svojí dceru Zoe byl obzvlášť citlivý. Já, abych mohla dokončit můj a Zoe plán jsem musela se ho nějak vyprovokovat, aby to jeho reakce z mírnilo.

„ Podívejme se Lásko jak ti to pálí." moje vypnuté emoce mluvili za mě, bylo mi vše jedno a od toho se odvíjel i můj tón hlasu. Klaus si toho ale zřejmě ani nevšiml, byl zaujat tím že Zoe nemá svoje tělo.

„ Okamžitě ji vrať tělo Anno!" křičel na mě, jakoby to mělo něco změnit.

„Tak s tím nepočítej." můj tón hlasu mu řekl dost jasně, že jeho umlouvání můj plán akorát tak zrychlí, což došlo i Zoe, která se s Klausem začala loučit a přešla blíž ke mně.