Původní Láska

XXXII. Odvaha

Bavilo mě si s ním hrát, byl hrozně roztomilý, když byl překvapený, a tak mě nenapadalo nic jiného než jeho překvapení prohloubit, tím že mu řeknu úplně celou pravdu.

„Jsem Tribrid Klausy, Když budu chtít ovládnu i tebe a to bez problémů." v mém hlase bylo poznat, že si ho dobírám a že mě to baví. Tím co jsem mu řekla jsem se mu dostala pod kůži a nahnala mu otázku.

„Nezkoušela jsi to i na mě, že ne?" odpověď už moc dobře znal, ale i tak jsem mu na ni odpověděla.

„Hmm, nooo, nee." bylo vidět že lžu, což jsem dělala úmyslně, chtěla jsem ho vyprovokovat a to se mi taky povedlo.

„Proč jsi to udělala?" odpovědi se ale nedočkal, místo toho jsem se transformovala do vlka, každý můj krok byl předem naplánovaný.

„Bacha na to jak a s kým mluvíš hybride." měla jsem v plánu ho štvát tak dlouho dokud se nepromění ve vlka a nezaútočí na mě. 

„Zkoušíš mi vyhrožovat! To bych nedělal.!" byl fakt moc naštvaný, ale pořád ne a ne se naštvat, a tak jsem musela přitvrdit. Proměnila jsem se zpět do člověka. Šla jsem k němu blíž, chytla jsem ho za límec a přiblížila se k jeho rtů, otřela jsem se o ně a on se mě chystal políbit, když v tom jsem se odtáhla.

„Vidíš to Klausy, mám tě omotaného kolem prstu, na mě nemáš." řekla jsem hravým, bezcitným hlasem, nebylo poznat, jestli si z něj dělám srandu, nebo jestli to myslím vážně, ale já to věděla naprosto přesně. Tím to krokem jsem ho už naštvala na tolik aby se proměnil a zaútočil, což se mu nepovedlo, protože jsem se proměnila do vlka a drápla ho za krkem, on se svalil k zemi, po chvíli se zvedl a zkusil mě prokousnout prvou přední tlapu( pravou ruku v lidské podobě), to se mu nepovedlo, protože jsem po něm skočila a svalila ho k zemi. Milovala jsem vlčí rvačky a obzvlášť když jsem byla jejich součástí. 

Bojovali jsme spolu dost dlouho na to, aby vychladl a proměnil se zpět do podoby člověka a já taky. Naše těla byla poškrábaná a vůbec se to nehojilo, protože to bylo v době, když jsme byli vlci, což teď nejsme. 

Klaus už věděl, že nemám lidskost a tak si ji taky vypnul a přidal se ke mně. Z pravého rohu nás sledovala Zoe a z levého rohu nás sledoval Elijah. Klausovi jsem vysvětlila co máme se Zoe v plánu a vzhledem k tomu v jakém byl stavu, tak mi ani nebránil, bylo mu to jedno.

„Zoe připravená?" koukla jsem se jejím směrem. Ona kývla a vydala se směrem ke mně a svému otci.