Původní Láska

XXXI. Láska, nebo zrada

Bonnie se ale nevzdávala a snažila se mě přesvědčovat o tom že jsem vskutku blázen.

„Vždyť si na něj nevzpomínáš." křikla na mě.

„Ale ty určitě ano, že je to tak..." v ten moment jsem vypla lidskost. Nebavilo mě poslouchat její blbý kecy. Mezi tím co jsem si povídala s Bonnie, Klaus se vrátil, všimla jsem si ho, ale dělala jsem že tam není.

„Já si ho pamatuju, ale jak můžeš být s někým, koho si nepamatuješ." furt trvala na své otázce, z které jsem se vždy nějak vykroutila.

„Já ho ale v srdci cítím, vím že tam byl, vzpomínám si že jsem s Klausem chodila, vím, že jsem jeho snoubenka a vím, že je Zoe moje a Klause dcera. " věděla jsem, že mě Klaus slyší.

„Nemůžeš takhle mluvit." byla zklamaná, nevím proč, ale vím že byla. Do našeho rozhovoru se připletl již rozzuřený Klaus.

„ Proč jí nemůžeš nechat?"  křičel již dost naštvaný Klaus, asi nemohl skousnout můj a Bonnie rozhovor o něm. A moje bezcitné já si nedovolilo nerýpnout si.

„Jo Bonnie, proč mě nemůžeš nechat." jestli po téhle větě ani jeden z nich nepoznal že nemám lidskost, tak už nikdy. 

Pochopitelně že si toho nevšimli. Víc jsem to neřešila, ale nutně jsem se potřebovala zbavit té vlezlé čarodějky, tak jsem jí ovládla. 

Svůj pohled jsem upřela do jejích očí a řekla: „ Bonnie, teď se otoč a odejdi, dnes už se mi neukazuj na očích." odtáhla jsem se od ní a ona udělala přesně to, co jsem jí řekla. Niklaus nevěděl že dokážu ovládat jiné nadpřirozené bytosti, to uměli jen původní upíři, tedy on a jeho bratři a sestra Rebekah.

„Ty jsi ovládla Bonnie Benett mysl?" divil se neskutečně moc, byl to pro něj asi šok zjistit, že ne jen jeho sourozenci mají schopnost ovládat mysl nadpřirozených. Já zachovala klidnou hlavu, ještě aby ne, když nemám lidskost.

„Proč by ne?" pohrávala jsem si s ním.