New life (New element cz)

Zase spolu!

Ahojky, je tu nový díl. Takže omlouvám se za chyby a snad se bude líbit. Jinak moc děkuji za 865 přečtení.

Otevřela jsem ji a uvnitř byl na kůži prstýnek. Klasický bez jakého koliv kamínku nebo další blbosti.
"To je krásný." usmála jsem se a dala si ho kolem krku. Musím uznat, že má donrý vkus.
"Takže, zbedej se a jdeme.." řekl.
"Ono se někam jde?" otázala jsem se. Kývl a už mě tahal z postele a pi chvilce i z pokoje.
"Bavte se." zavolala mamka. Co? Ona o tom věděla?
"Vojto, kam jdeme?" zeptala jsem se.
"Všechno vyřešit." řekl a já si uvědomila, že jsme před vilou. Vzepřela jsem se. Dovnitř mě za žádnou cenu nedostane.
"Ale no tak. Nech toho." řekl a zkoušel se mnou znovu  znovu hnout, ale marně. Vzdal to a vzal mě do náruče. Nesl mě rovnou dovnitř.
"Vojtěchu, já ho nechci vidět!" protestovala jsem.
"Musí se to vysvětlit." řekl a už jsme byli uvnitř. Posadil mě na gauč a po chvíli přišli i ostatní.
"Ehmm... necháte nás?" řekl Ondra po trapném tichu. Všichni odešli a zůstali tam jen my dva.
"Omlouvám se." řekl.
"Tohle jen tak obyčejné 'omlouvám se' nespraví. Proč si to udělal?" zeptala jsem se se slzami v očích.
"Já za to nemůžu. Ona začala líbat mě. Prosím věř mi." řekl. Fajn. Pro tentokrát mu odpustím.
"Dobře. Pro twntokrát ti odpouštím, ale slib mi, že už se to nebude opakovat." zašeptala jsem. Sedl si ke mě: "Slibuju." řekl a objal mě. Nevín, ale mám pocit, že to nebylo upřímné a, že se znovu něco stane. Ale je to jen pocit nic víc.
"Je ti doufám jasné, že pokud se to bude opakovat tk definitivně končíš." řekla jsem.
"Je mi to jasné a už se to nestane." řekl. Jen jsem se usmála. Na schodecj jsem si všimla Vojty, jak na nás kouká.
"Promiň, jdu nahoru." řekla jsem. Zvedla jsem se a odešla. Vojta hned za mnou.
"No vidíš, že se to vysvětlilo." usmál se, když jsme byli u mé v pokoji.
"Nevím, ale mám pocit, že to neřekl upřímně. Ale je to jen pocit." řekla jsem.
"Nejsi si jistá v tom co cítíš a proto si na pochybách." řekl. Možná má pravdu. Ne možná, ale má pravdu. Nevím, ale už Ondrovi nevěřim tolik jako před tím.

Tak jo, tohle byl extrémně krátký díl, protože jsem unavená. Potěší nějaký koment, vote a hlavně přečteni. Dobrou noc a zítra se během dne pokusím napsat další.