ZLATO, SE MNOU NEJSI SÁM!

Otec

Jo já vím, kašlal jsem na vás jako tuberák, ale pozitivní je, že už jsem zpět, ne? Upřímně jsem neměl náladu, sílu ani čas na to psát, pokud by jste nechtěli nějaký extrémní depresivní zvrat, tak jste si museli holt chvíli počkat mnu... ale slibuji, že si teď napíšu víc částí napřed a budu vydávat předem napsané části, i když nebudu mít úplně náladu, takže možná očekávejte hromadu pravopisných chyb a nebo překlepů, protože se mi to nebude chtít ani číst, ale vynasnažím se. Konec okecávání xd

Seděl jsem zdeptaně na posteli. Slzy se mi hrnuly z očí. Nemohl jsem je zastavit. Make-up už byl celý rozteklý. Řasy se mi lepily k sobě a hruď se chvěla. Těžce jsem dýchal a snažil se do sebe dostat nějaký vzduch. Dýchalo se mi opravdu těžce. Měl jsem nekontrolovatelný pocit úzkostí. Svíraly se mi všechny orgány, ale ne od pláče. Od strachu. Cítil jsem se tak zranitelný. 

Pomalu se mi zavíraly oči únavou, ale spát se mi nechtělo. respektive jsem nemohl. Chtěl jsem mluvit ještě s otcem, i když vlastně nevím proč se snažím, protože stejně si půjde skoro hned lehnut. V práci toho po něm chtějí hodně. 

Posledních pár dní se ani vůbec nezajímá jestli jsem něco jedl a nebo jak mi je. Prostě přijde a řekne, že je doma a o chvíli později volá, že jde spát a ráno je to vlastně to stejné. Zavolá na mě, abych vstával a o chvíli později, že jde do práce. Takhle se to opakuje skoro každý den a mě je to líto. Nedokážu se ani soustředit na školu. 

Jak jsem přemýšlel, tak jsem uslyšel zámek. Bylo skoro osm večer. Otevřel jsem dveře mého pokoje a vydal se tátu přivítat.
„Jsem doma!" Zakřičel přes celý dům.
„Vítej doma.. " Zamumlal jsem a šel jsem ho obejmout. On mi překvapeně objetí oplatil. Já jsem se mu usmál do hrudi. Otiskl jsem mu na košili celý svůj špinavý obličej, když jsem si to uvědomil, tak už bylo pozdě. Měl tam rozmatlaný zbytek rtěnky a řasenky, co mi ještě na obličeji zbyla.

Omluvně jsem se na něj usmál. Od nad tím jen mávl rukou.
„Půjdu se převléct. Zatím můžeš vymyslet, co si dáme k večeři. " Oznámil mi a pokusil se o úsměv. Já jsem mu úsměv oplatil a vydal jsem se zatím do kuchyně. Otevřel jsem ledničku a vyndal jsem okurku a salát s rajčaty. Z mrazáku jsem vytáhl instantní pizzu. 

Vytáhl jsem plech z trouby a zase ji zavřel. Začal jsem ji ohřívat na 180°C. Koutkem oka jsem si všiml, že se otec už vrátil. Já jsem se jen pousmál. S tátou jsem ještě nikdy nevařil. Vlastně vůbec nevím jestli to umí, protože máme jen samé instantní věci v mrazáku a zeleninu s alkoholem v ledničce. Dobře sem tam je nějaký jogurt a sýr, ale toho tu také moc není.

„S čím chceš pomoct. " zeptal se mě a koukal se jak stříhám pečící papír a pokládám na něj pizzu. Vypadal, že už má opravdu hlad. Strčil jsem pizzu do trouby a nastavil minutku na 12 minut přesně.

„ Můžeš mi omýt zeleninu prosím a natrhat salát?"