A: Sid jsi milá, krásná a mám tě rád ale já nemůžu
S: nemiluješ mě :( chápu
Řekla zklamaně
Ne tak to není nech si to vysvětlit Zvedla se a chtěla odejít
Chvíli jsem si říkal co to ze mě vypadlo ale pak jsem se za ní rozběhl a viděl jsem jak se vláčela po cestě a z očí se jí kutáleli slzy hrozně moc
Pohled Sid:
Jak mi to mohl udělat? Proč? Já si myslela že bude jiný ale není strašně jsem brečela a moje srdce bylo na milion kousíčků.
Pohled Adama:
A: počkej prosím
otočil jsem si ji k sobě
A: musíme to vyřešit
S: já nechci nic řešit dej mi pokoj prosím
Mluvila z ní nejen zbytek hrdosti ale i zklamání a vyčerpání
A: pojď si to říct v klidu a nech mě domluvit
S: co mi ještě povíš? Co?
Zase brečela a začala do mě bezmocně strkat aha ji pevně obejmul ale pořád strašně brečela a neslo ji to asi ani zastavit
A: pojď půjdeme ke mě a promluvíme si jo??
S: tak jo
Odtáhli jsme si a šli nikdo se neodvážil nic říct až pak jsem ji chytl kolem ramen a ona mě okolo pasu. Než jsme došli ke mě.
A: dáš si něco??
S: ne díky asi začni
A zase se jí zlomil hlas
A: Sid nebreč
Nechtěl ji tak vidět a už vůbec ne když si to pokládal za vinu
