A: aha
A: hele nechceš si promluvit
S: asi jo
A: tak půjdeme ke mě?
S: jo
A: můžu vést kočárek?
S: jasně
On si kočárek převzal a usmál se. Společně došli k Adamovi do bytu a Sid se rozhlídla a chtělo se jí brečet tolik vzpomínek.
A: já se jen skočím převlíknout jo?
S: jojo
Sid se pořád rozhlížela a když už si myslela že se nic nezměnilo všimla si nástěnky která tu dříve nebyla. Když se na ni zakoukala úplně v ní hrklo.
Na nástěnce byli jejich fotky, zamilovaný lístečky který si psali jako nějací puberťáci a pak lístek od ní na rozloučenou tekli ji slzy strašně moc takhle to nechtěla. Jen stála u nástěnky a brečela a ani si nevšimla Adama který nevěděl co dělat má ji obejmout? Sid se probrala když Mari se rozplakala. Šla ji utěšit.
A: tak se posadíme
S: jo
A: Sid proč jsi tenkrát odešla? Já si myslel že jsi si někoho našla ale teď to zase nechápu
