To all hockey boys i loved before

24.

A tak jsem zůstala úplně sama. Andrei se mnou teď nepromluví a rodina společně s El se soustředí na ty 2 vyděrače. Po té co Andrei odešel z mého pokoje mi bylo příšerně. Jako by s ním odešel i kousek mě. Hodila jsem přes sebe mikinu a vydala jsem se z pokoje ke dveřím. Všichni seděli v kuchyni až na Andreie. Bylo mi to jedno. Vzala jsem sluchátka a vydala jsem se ven. Slyšela jsem mámu, jak na mě křičí, kam jdu a kdy se vrátím, ale já dělala, že ji neslyším.

Venku pršelo, ale mně to bylo naprosto jedno. Hlavně, že jsem byla sama s hudbou a déšť tomu dodával skvělou atmosféru. Došla jsem do parku a sedla jsem si po strom. Vlasy jsem měla mokré a oblečení celé promočené.

,,With tears in my eyes i beg you to stay, you said he man i love u, but no fucking way" hrála mi zrovna tahle písnička a já si promítala vše, co se mi od odletu z ruska stalo.

Vše začalo tak nádherně, než přišel Jack se svým problémem a od té chvíle už bylo jen zle. Myslela jsem ale hlavně na Andreie. Milovala jsem ho tak moc, ale byla jsem zraněná a svým léčením jsem mu ublížila. Ale zase se mohl snažit pochopit mě.

Slzy mi stékaly po tváři a já se cítila sama a slabá.

,,Wow, podívejme se koho pak tu máme" ozval se hlas stojící nade mnou.

Já přesně věděla, kdo to je a taky jsem věděla, že si nemohli vybrat lepší chvíli. Teď jsem byla ze všeho na dně a slabá. Nedokážu se tentokrát ubránit.

,,Prosím, už dost." zašeptala jsem, protože ani síla mluvit se ke mně nedostavila.

,,Alee vypadáš fakt zle, copak chudinko, máš strach!? smáli se oba dva.

,,Jste mi úplně jedno a jen vás prosím, ať mě necháte být a všímáte si radši Jacka a jeho peněz.

,,Ale nám se zamlouváš ty mnohem víc!" usmál se Tyler.

,,Prosím odejděte já-" nestihla jsem to ani doříct, protože mě Tyler hned přerušil.

,,To nepůjde zlato" usmál se znovu

,,Řekla ti, že se máte ty i tvůj kámoš hned sbalit a padat odtud!" ozvalo se zpoza stromu, o kterej jsem byla opřená.

,,Co ty se do toho sakra pleteš?!" řekl Tyler dost naštvaně.

,,Říkám ti po dobrým, ať odejdeš a nebudu to znova opakovat!"

,,Kdo si sakra myslíš, že jsi?! Nech nás to tu vyřešit! To je mezi mnou a jí!"

,,Já jsem její přítel a nedovolím ti takhle s ní mluvit!"

Jenom jsem se otočila a viděla jsem Andreie, který mi podával ruku, abych vstala. Hned jsem se ho chytla a on si mě postavil za sebe a jednou rukou mě stále držel.

,,Ty hodně riskuješ chlape!" mračil se Tyler a koukal na mě skrz Andreie.

,,Řekla vám ať ji necháte, tak padejte odtud hoši!"

Já už měla všeho tak dost, že jsem jen za Andreiem potichu brečela, a i když jsem mu chtěla pomoct,nemohla jsem.

,,Co si myslíš, že nám uděláš huh? My jsme dva a ty jeden a navíc nezmínila se ti Sofi o nás dvou? Co Sofie? Řekla jsi mu, že jsme spolu spali a že sis to užila a ani jsi na něj nepomyslela dokud se tu neobjevil?!" řval na nás stále Tyler.

Cítila jsem, že Andrei je čím dál tím víc naštvanej, protože mi pořád pevněji stiskával ruku. Ale taky jsem cítila, jak moc mu slova o Tylerovi a mně ublížily až na to, že co teď Tyler řekl nebyla tak úplně pravda.

,,Spali jsme spolu, on už to ví. Trávili jsme spolu hodně času, to už ví dávno. Ale nikdy jsem na něj nezapomněla. Snažila jsem se, a proto jsem našla tebe, ale moje srdce bude mít vždycky Andrei!" řekla jsem Tylerovi, když jsem vyšla vedle Andreie.

,,Ty jsi nemožná! A lhářka! Ublížila jsi mu první a my mu další rány přidáme! Upřímně je mi tě líto chlape, bráníš někoho, kdo tě podvedl a jsi tu úplně sám.

,,On, ale není sám!" ozvalo se za námi.

Prudce jsem se otočila a stál tam Jack.

,,Ty se sem opovažuješ přijít po tom všem?! Koukej jak teď tvoje sestra kvůli tobě trpí."

,,Proto jsem tu! Abych to vše konečně vyřešil.

,,2 na 2 je spravedlivej boj si myslím.'' prohlásil Tyler a sundal si mikinu.

,,Není třeba soupeřit Tylere, je konec a my to vyhrály." řekl Jack a já jen uviděla policii blížící se k nám.

Hned se chopili Tylera a jeho kámoše a odešli k policejnímu autu.

Andrei se ke mně otočil a utřel mi slzy. Pak mě objal a hladil po vlasech a čekali jsme než taťka s mamkou přijdou a řeknou, jak to dopadlo...