Haikyuu yaoi oneshots

Sakuatsu ☁️

Oneshot na Sakuatsu pro ToiaVasiov
PS: stále přijímám nové požadavky na oneshoty ;)
_________

Roommate

Atsumu pov:

,,Spolubydlící?! Zbláznil ses?" vyjel jsem po svém bratrovi, který se potutelně usmíval ve dveřích mého pokoje.

,,No co, nemůžu tě přece nechat bydlet samotného, ne? Akorát bys ten byt podpálil." odpověděl jako by se nic nestalo.

A ono stalo. Právě jsem odmaturoval a balil si věci do svého nového podnájmu, daleko od Hyōga (snad se to tak píše). Chtěl jsem vypadnout z domu a jít studovat na vysokou někam, kde se budu moct osamostatnit. A taky nemít pořád své otravné dvojče za zadkem. Jenže když vám takové otravné dvojče dohodí spolubydlu, tak to úplně nejde.
Popadl jsem nejbližší věc, co jsem měl po ruce a hodil to po něm. Byla to sice jen bota, ale stačilo to, aby se aspoň trochu lekl.

,,Nehodlám se dělit o svůj prostor s nikým jiným." řekl jsem odhodlaně a založil si ruce na prsou.

,,Tsumu, vždyť se vlastně pořádně vídat nebudete, jde jen o to, že budete spát pod jednou střechou." vysvětlil a kopl mi zpátky zahozenou botu.

,,A ani není cizí, je to jeden můj kámoš, kterej tam bude taky studovat a dohlídne na tebe." dodal.

Kámoš? Nenapadal mě nikdo z jeho blízkých přátel, kdo by chtěl studovat zrovna tam.

,,Kdo to je?" zeptal jsem se.

,,Sakusa."

Teď jsem měl vážně velkou chuť ho praštit. Samu se s ním znal z jedné restaurace, kde měli oba brigádu a ačkoliv si ti dva sedli, já si s ním moc nerozuměl. A on to moc dobře věděl. A já zase věděl, že mi to udělal schválně.

,,To jako fakt?!" zaječel jsem na celej barák.

Brácha se smál ve dveřích a já se ho snažil neuškrtit hned na místě. Celkem mi stačila Sakusova přítomnost jednou za čas na deset minut, ale strávit s ním další čtyři roky v jednom bytě? To skutečně ten byt skončí v plamenech.

_________________________
Time skip o týden později:

Moje nejhorší noční můry se naplnily. Přijel jsem do svého nového bytu a doufal, že se nastěhuju jako první a zaberu si pokoj, kterej budu chtít. No nejen že Sakusa už tam dávno byl i se svýma čisticíma serepetičkama, ale zjistil jsem že v celém bytě je jen jeden pokoj. Byla tam koupelna, kuchyň, obývák a pak ten jeden pokoj, ve kterém se dalo spát.
Ani naše setkání neproběhlo nějak dobře. Už mezi dveřmi byl nepříjemnej a díval se na mě tím pohledem, který vyloženě říkal nepřej si mě.
Prvních pár dnů, kdy ještě nebyla škola jsem si vybaloval. Spoustu věcí jsem si ze samého rozhořčení nechal doma, ale to nejdůležitější jsem měl. Po třech dnech jsem měl všechno na svých místech a já si mohl konečně oddychnout. Svalil jsem se na svou postel, která se nacházela v levé části pokoje. Sakusa měl tu druhou napravo a bylo to i poznat. Moje půlka byla plná poházených časopisů, u postele byl volejbalový míč a na stole se různě povalovaly obaly od sušenek. Můj drahý spolubydlící to měl naopak všechno srovnané, nikde nic nebylo navíc a hlavně tam měl uklizeno. Na rozdíl ode mě. Nebudu lhát, mít uklizeno není od věci, ale jeho úklid už byl extrém. Za tu dobu, co tu jsem stihl každý den vyšůrovat celý byt, všechno přeleštil, otřel a vydesinfikoval. Kdybych ho aspoň trochu neznal, myslel bych si, že je to magor. Ale věděl jsem že jen má rád čistotu, tak jsem ho v tom nechal. Dokud se mi nebude hrabat ve věcech, ať si dělá co chce.
Co mi ale přišlo zvláštní bylo, že si za celou tu dobu nesundal tu svojí ikonickou roušku. Sice ji nosil úplně všude, snad jsem ho v životě neviděl bez ní, ale myslel jsem si že aspoň "doma" ji sundá. Neptal jsem se, nechtěl jsem po sté poslouchat výklad o tom, jak je to důležité pro zdraví.
Unaveně jsem si na té posteli zívl. Pomaličku jsem zavíral oči, že si na chvilku zdřímnu.