Haikyuu yaoi oneshots

Tsukkiyama ⚠️

Tenhle příběh není na přání, rozhodl jsem se ho udělat sám. Nápad taky není přímo ode mě, ale viděl jsem někde pár vět, něco jako osnova a upřímně, dohnalo mě to lehce k slzám. Rozhodl jsem se to trochu rozvinout a udělat z toho oneshot. Ještě jsem o hanahaki nepsal, takže to bude zajímavé xd.
⚠️ Hanahaki disease ⚠️

___________

(Un)requited love

Tsukishima pov:

Zíral jsem na něj a neměl slov. Vždycky mám co říct, ale teď mi všechna slova došla. Yamaguchi přede mnou stál, díval se do země a čekal na mou odpověď na jeho právě vyřčené vyznání lásky. Jak se mu slova postupně linula z úst, věděl jsem že už nikdy nebudeme jako dřív. Sledoval jsem jeho červené tváře, které každou vteřinou přidávaly na sytosti. Pihy tak byly mnohem víc nápadné.

,,Tadashi... Nemůžu ti opětovat tvou lásku. Jsi pro mě jen kamarád, nikdy z nás nic víc nebude."

Řekl jsem to chladněji než jsem chtěl. Yamaguchi zvedl hlavu, v očích se mu zračil smutek, ale vypadal i zaskočeně.
To si myslel že na něj myslím taky tak?

,,Jasně, chápu." řekl po chvilce ticha.

Usmál se na mě a chtěl jít svou cestou domů

,,Počkej. To neznamená že nemůžeme i nadále být přátelé, víš to, že jo?" ujistil jsem se.

Znám ho, mohl by to pochopit tak, že už ho nikdy nechci vidět.

Yama se na mě opět usmál. ,,Jasně, že to vím." odpověděl.

Jeho hlas se chvěl a jsem si jistý, že jakmile se ke mně otočil zády, utíral si slzy.
Konečně jsem vydechl. Ani jsem si nevšiml že jsem zadržoval dech. Zavrtěl jsem hlavou a šel domů. Nevěděl jsem že ke mně chová takové city. Měl jsem za to, že se mu líbí Yachi. Říkal že je celkem pěkná a že se mu líbí blond typy. Dobře, já jsem taky blonďák, dává to smysl.
Plácl jsem se do čela. Mohlo mi to taky dojít, když si vzpomenu na všechny ty náznaky, které rozeznávám až teď...
Byl jsem vychovaný v rodině, kde se něco jako homosexualita nesmělo zmínit ani omylem. Máma i táta byli silně věřící a patřičně homofobní. Já s takovými lidmi nemám moc problém, ale vlivem svých rodičů jsem se jim naučil vyhýbat. Teď s Yamaguchim se mi to trochu zamotalo. Není to tak že by se změnil, že by byl jiný. Tak proč jsem si tak nejistý naším přátelstvím?
Došel jsem domů a rozvalil se na gauči. Zadíval jsem se do stropu.
Zítra to bude dobrý, stačí předstírat že se nic nestalo, dělat to co vždycky a bude to fajn.
_________________