Sahyounie Girl /Janoskians-Jai Brooks/

#5

To bude v pohodě ségra." dal mi ruku na rameno. Jenom jsem se na něj usmála a dál sledovala sestřičku, jak mi sádruje ruku. 

 "Tak děkujeme." řekl brácha když vycházel na chodbu.  

Doma

"Docela mě štve, že jsem si zlomila levou a ne pravou." uchechtla jsem se a Daniel se mnou.

"Můžeš být ráda, že sis zlomila levou. Víš jaký by bylo potom to všechno dopisovat? Jeblo by tě." usmál se na mně.

"Jedna z nevýhod. Pak jsou tu ty výhody co bych měla."

"Jo?  A jaký?" ptal se s úsměvem.

"Nemusela bych uklízet a všechno by jsi dělal ty." mile jsem se usmála.

"Bože, neděs mě!"

"Jdu nahoru. Skoč mi prosím ještě do auta pro skate."

"Zlomila sis ruku, ne nohu. Takže si do auta dojdi sama!"

"Zvedni ten tvůj tlustý líný zadek a dojdi mi pro ten skate!" křičela jsem na něj ze schodů.

"Ne." řekl s klidem.

Došla jsem teda pro koště a šla za Skipem do obýváku. Ten se zrovna přehrabával nad televizí v DVDčkách.

"Padej!" žďuchla jsem ho násadou do zadku.

"Au!"

"A to byl jenom začátek. Máš na výběr. Buď odtancuješ pro ten skate a nebo budeš mít hluboko v řiti zaraženou násadu. Je to jenom na tobě jak se rozhodneš!!" výhružně jsem se na něj podívala a zároveň se usmívala.

"Fajn, beru tu první možnost." protočil očima a šel.

"No vidíš, že dokážeš být i ochotný starší bráška." houkla jsem na něj když byl skoro u dveří. Jenom zvedl prostředníček a bouchl dveřmi. Šla jsem do pokoje a tak sem se svalila na postel.

"Dobrou." řekla jsem do prázdna, když se mi už zavíraly oči.

****

"Bello!" třásl se mnou někdo.

"Hmm." zamručela jsem a otočila zády k dotyčnému.

"Kurňa B (čti Bí), zvedni ten tvůj ladný zadek a pojď se najíst!" křikl někdo. Rozlepila jsem oči a koukala, jaké milé stvoření mě to budilo. BEAU.

"Vždyť už jdu." řekla jsem a rychle jsem vstala. Nějak se mi zamotala hlava a já začala padat. 

"Díky B. (Znovu čti Bí.)" poděkovala jsem mu, za to že mě nenechal spadnout. B jsem mu říkala místo Beau a úplně stejně říkal i on mně. Nedává to smysl, ale to nikoho netrápí.

"Ty kráso, kdo to vařil?" ptala jsem se když jsem viděla mísu plnou boloňských špaget.

"Já." řekl Jai.

"Doufám, že nemáte v plánu nás otrávit šéf kuchaři!" smál se brácha.

Jai

"Doufám, že nemáte v plánu nás otrávit šéf kuchaři!" tlemil se Skip.

"Vás ne. Jenom Bellu! Vás jsem už v dřívější době naládoval protijedem!" protočil jsem očima. V tu chvíli Bella přestala jíst a hodila po mně pohled, který naznačoval větu: "Polib mi prdel!" Zvedla se a šla do ledničky. Vytáhla tavený sýr a šla si pro chleba.

"No tak Is, tak jsem to nemyslel." Is jsem jí řekl poprvé asi před měsícem. Od té doby jí tak říkám pořád.

"Promiň." dodal jsem.

Nevím proč, ale dřív bych chrlil jednu poznámku za druhou, ale najednou jako kdybych neměl co říct. Poslední dobou se na Is dívám úplně jinak. Dřív jsem si o ní myslel, že je to jedna z těch holek, které mají ego až na půdu, ale ne jako že jsou rozmazlený nebo tak, ale jako že si prostě moc věří a že nemá city. Že je jako z kamene, ale teď si uvědomuji, že city má, i když to někdy tak ani nevypadá. Snaží se být silná a vypadat nerozhozeně, ale i ona je jenom člověk.

"V pohodě, ale už mě někdy unavuje jak se pořád dohadujeme, navzájem urážíme a pošťuchujeme." podívala se na mě.

:) I'm happy, but I don't know why. O:)

Moc děkuji za podporu a čtení. Pokaždé, když se podívám na svůj příběh tak je tam o nějakého čtenáře víc. Neskutečně moc si toho vážím :)

Song: Black Veil Brides - Set The World On Fire

I love you so much :* Klaruš xx