BTS Oneshoty pro Ouchyly

Gangster love

Ship: Yoonmin (hlavní), Taekook (vedlejší)

POV: Yoongi

Další zasraný den mého podělaného života...

Teprve před chvílí jsem se vzbudil, ale musel jsem si nutně zapálit.

Ano, dělám vše pro to, abych to měl už za sebou.

Rychlá cesta ke smrti mi bohužel nevyšla, rozhodl jsem se tedy pro tu pomalejší, avšak jistější.

Rodiče mi zemřeli, když jsem byl ještě děcko, staral se o mě brácha, který byl drogově závislý... co můžu říct, nebylo to úplně top strop dětství. Ještě mi od něj zbylo na těle pár jizev jako krásná připomínka.

V 16ti se mi podařilo konečně zdrhnout z našeho doupěte... jo trvalo mi to dlouho, já vím.

Byl jsem holt naivní čurák, co si myslel, že v něm brácha vidí něco víc než zdroj peněz.

Často jsme spolu utíkali, přičemž jsem byl já ten, který hledal práci, aby měl ten hajzl co brát a nemlátil mě.

Vše mi došlo, když jsem se tehdy pokusil o sebevraždu... už jsem nic nezvládal. Heh, ten kokot mě zachránil se slovy, jestli nejsem magor, že nebude mít jak sehnat prachy na další dávku.

Musím se vždy zasmát při této vzpomínce, ani nechápu jak mohl být dostatečně při smyslech na to aby si uvědomil situaci a dokázal mě oživit.

Každopádně po pár dnech po tomto incidentu jsem zdrhl.

Rozhodl jsem se, že s životem darovaným od bratříčka naložím dle svého. Koneckonců byl můj, zkurvím si ho po svém.

Nějakou dobu jsem se protloukal různými městy, provedl pár nehezkých věcí, ale uživil jsem se.

Vše mě nakonec zavedlo ke gangu „Devátý život", kde jsem nyní ve svých 26ti letech na pozici pravé ruky našeho šéfa Namjoona.

Zprvu jsem byl jen obyčejný pěšák, postupně jsem se ale vypracoval.

Namjoonovi se líbilo, že nemám žádný problém nasadit svůj krk a přijal mě mezi své.

Nakonec jsem si tohle místo vcelku oblíbil. Namjoon si mou věrnost zaslouží, chová se ke mně líp než kdokoliv předtím.

Dalo by se říct, že jsem zde našel novou rodinu, ale nechci být naivně sentimentální.

Asi jsem nyní nejvíc spokojený za svůj celý život, avšak stále nemám žádnou motivaci ráno vstát z postele, krom ranní cigarety a samozřejmě mého kocoura.

Nasál jsem další doušek světlého kouře do plic a rozhlédl se ze svého širokého balkónu.

Jakožto pravá ruka šéfa jednoho z největších gangů, jsem si mohl dovolit hezký byt s výhledem na pláž.

Dneska mě měl čekat klidný den. Jen předávka zboží, čistá akce, bez problémů.

To by mi ovšem nesměl začít zvonit mobil jako o život. Zamračil jsem se na displej a hovor přijal.

„Co chceš JK? Akce začíná až odpoledne."

„Akce se nakonec ruší, jo a vtrhl k nám Medvěd."

Zatnul jsem ruku v pěst. Zase oni.

Gang „Lední medvěd" je další velká organizace v okolí. Mají tendence nám kazit kšefty a vůbec dělají jen problémy.

Nepovažuji je za šelmy, nýbrž za komáry, co nám pijou krev.

„Dospělý?" zeptal jsem se.

„Ne, vypadá to na mládě."