osud: Vzpomeň si. 2.díl

2. Kapitola

Vzbudilo mě šimrání.
,, C-co to?" Řekl jsem si a začal jsem mžourat. Bakugo mě šimral pírkem a díval se na mě.
,, Co děláš?" Když jsem si uvědomil co dělá a sebral jsem mu pírko.
,, Budil tě. Sice spíš sladce a proto jsem tě nerad budil, ale je deset a chtěl jsi jít se podívat na krasobruslení." Řekl.
,,Tak ještě chvilku...... Cože? Deset? Proč jsi mě nevzbudil dřív? Za chvíli to začíná." Řekl jsem a vyskočil jsem z postele.
,, Klid. To stíháme." Řekl Bakugo s úsměvem.
,, No to nevím než ty se vyvalíš z postele bude půl dvanácté.
Vzbudil se i Shoto a Izuku.
,, Co se děje?" Zeptal se Izu.
,, No Bakugo mě měl vzbudit dřív, protože jsme se chtěli jít na krasobruslení, ale on mě vzbudil až teď a já teď vyšiluju, že to nestihneme."
,, A v kolik že to začíná?"  Zeptal se Shoto.
,, V půl jedenácté." Odpověděl jsem.
,, A je?"
,, Deset nula pět." Řekl jsem.
Izu vyskočil.
,, Vstávej Shoto nebo to nestihneme. Já to chci taky vidět." Řekl Izu.
S Izu toho máme strašně moc společného. Jako kdybychom byli dvojčata.
,, No to máme teda blázny." Řekl Bakugo.
,, To teda jo." Řekl Shoto.
,, Hele vy dva..... Připravujte se.... Nebudeme na vás čekat jako vždycky." Zakřičel jsem z koupelny.
,, No jooo." Řekl Bakugo.
,, Zase na ně budeme čekat a nestihneme to." Řekl Izu.
,, Nechápu, že jsme to s nimi vydrželi." Řekl jsem.
,, Já taky ne. I když se někdy chovají děsně, tak i přesto to jsou andílci."
,, Leda tak když spí." Řekl jsem.
Izu se začal smát. Vyčistili jsme si zuby a když jsme přišli do pokoje neuvěřili jsme svým očím. Bakugo a Shoto byli na nohou a i oblečení.
,, Už můžeme do koupelny?" Zeptal se Shoto.
Já jen přikývl a vyměnil si s Izu nechápavý pohled.
,, Jak to stihli?" Zeptal jsem se ho.
,, Já nevím" řekl Izuku.
,, A ne že na vás budeme čekat." Řekl se smíchem Shoto.
Oblékli jsme se a zrovna když jsme si brali bundu přišli ti dva i obutí.
,, Já to nechápu. Co to s vámi dneska je?" Zeptal jsem se.
,, Nic co by s námi bylo?" Řekl Bakugo.
,, Chováte se divně." Řekl Izuku.
,, Chováme se tak jako vždycky." Řekl Shoto.
Zůstali jsme jen stát.
,, No tak tam nestůjte a pojďte ne." Řekl Shoto.
Otočili jsme se a šli ke kluzišti kde bylo krasobruslení.
Bylo to něco úžasného. Držel jsem se s Bakugem za ruku. Izu a já jsme byli ohromeni. Bakuga to moc nebralo, ale chtěl mi udělat radost.
,, Vidím, že tě to tu nebaví. Nechceš jít?" Zeptal jsem se.
,, Nechci. Když vidím jak jsi šťastný tak mě to baví." Řekl.
,, Děkuju. Jsi nejlepší kluk na světě." Řekl jsem.
,, Pro tebe všechno lásko." Řekl.
Začala mi být zima a proto si mě Bakugo přitáhl k sobě. Bylo mi lehce tepleji. Shoto udělal to samé s Izu.
Usmáli jsme se s Izu na sebe a silně objali kluky. Když jsme šli domů stavili jsme se na horkou čokoládu na zahřátí. Když Shoto a Bakugo odešli na záchod spustil jsem: ,, S těma dvěma není něco v pořádku."
,, Máš pravdu. Chovají se divně."
,, Něco na nás kují."
,, Ale co?"
,, To bych taky rád věděl."
,, Budeme je sledovat?"
,, To není moc dobrý nápad. Sám víš jak jsou mazaný jak lišky. Pozor už jdou." Řekl jsem.
,, Co vy dva si to tu špitate?" Zeptal se Shoto.
,, Vy nás tu pomlouváte." Řekl Bakugo.
,, My? Ne" řekl jsem.
,, Říkáme si jak máme úžasné kluky.", Řekl Izu.
Usmáli se.
Byla pořádná zima.
,, A jak se ti tam líbilo?" Zeptal se Bakugo.
,, S tebou to bylo neskutečně nádherný." Řekl jsem.
,, Kecale"
,, Já nekecám."
,,Kecáš."
,,Nekecám."
,, Kecáš."
,, Nekecám!" Řekl jsem už trošku podrážděně.
,, Jsi roztomilej když se zlobíš." Řekl.
Začal jsem se červenat.
,, Jak se to líbilo tobě?" Zeptal se Shoto Izu.
,, S vámi to bylo úžasný. S tebou to bylo něco nádherného. Opovaž se říct, že kecám nebo si nevrzneš." Řekl Izu.
,, Už mlčím." Řekl Shoto.
,, Tak je hodný kluk." Řekl jsem se smíchem.
Bakugo a Izu se začali smát.
,, Za to ty by jsi potřeboval potrestat." Řekl Shoto.
Začervenal jsem se.
,, Aleee někdo se nám tu červená." Zasmál se Bakugo.
,, Nečervenám."
,, Červenáš."
Podíval jsem se na něj a on se usmál.
Ten jeho úsměv. Nedokážu se na něj zlobit. Donutilo mě to se taky usmát.
Šli jsme domů. Chtěli jsme být celkem dvě hodiny pryč. Celé odpoledne jsme strávili u horké čokolády a u toho co kujou, jestli se červenám, jestli si Shoto vrzne nebo ne.
,, Ahoj kluci. Jak jste si to užili?" Zeptala se Inko.
,, Byl to úžasný den." Řekl Izu.
"Už se těším na teplou vanu." Řekl jsem.
,, Půjdu s tebou." Řekl Bakugo.
,, Se červenáš nebo máš od mrazu červené tváře?"
,, Od mrazu."
,, I čumáček?" A sáhl mi na nos.
,, Jo."
,, Dobrá. Budu ti věřit."
,, Si myslím."
Vběhl jsem do koupelny a napustil si vanu. Sundal jsem všechno oblečení. Vlezl jsem si tam.
Po chvíli přišel v Bakugo jen v ručníku.
On nežertoval. Sundal ručník a vlezl si ke mě do vany.
,, Copak? V posteli ti můj penis nevadí, ale tady jo?" Zasmál se Bakugo.
,, Ne to ne nevadí, aleeee přijde mi to lehce divný. Většinou se spolu sprchujeme."
,, A jaký je v tom rozdíl."
,, Tam se víc hýbeme."
,, Tady se taky můžeme víc hýbat." Řekl s úšklebkem na tváři.
,, Ty jsi blbej." Řekl jsem.
In se přiblížil. Políbil mě a já si to užíval. Dal jsem si ruce na jeho záda.
,, Počkej nebudeme to dělat ve vaně." Řekl jsem.
,, Proč ne?"
,, Až v posteli. Tam máme víc prostoru a co když nám se někdo vtrhne jako ty?"
,, Zamkl jsem."
,, Necháme to raději až na postel."
,, Dobrá." Řekl Bakugo.
Když jsme vylezli z vany upravil jsem si vlasy před zrcadlem.
Bakugo mě jako vždy pevně ze zadu objal. Dělá to vždy a mě se e ti vždycky líbí.
Vyšli jsme a šli jsme si pro něco k jídlu. Inko nám připravila wafle s ovocem, šlehačkou a čokoládou. Snědli jsme to a šli do pokoje.
Pustili jsme si film a já usnul.

Kapitola je tady. Proč se Bakugo a Shoto chovali divně? Co kují? Přijde na to Izu a Alex? A co říkáte na tuto kapitolu? Nenechte si ujít další kapitolu.
Ahoj.