Část 14. příjezd domů ke strachu

87 7 0
                                    

Když jsme byli na letišti v Turecku - vůbec jsem nechtěla domů, domů do čtvrti Nothing Hill. Nikdo tam na mě nečekal pouze strach. Ketty s Markem se mě zeptali co si pteji k mým 17 narozeninám. Úplně jsem v tom strachu doma a kráse tady zapoměla ze za dva dny mám narozeniny. Ketty mi řekla ze uspořádáme oslavu. Nejdříve jsem byla proti ale potom jsem odsouhlasila že jo. V letadle jsem zase začala přemýšlet o tom chlapovi v černém Co chce? Jaké peníze? Odkud me zná? Prostě zase hrozně pomyšlení! Ketty me uklidňovala. Když jsme přistáli na letišti prudce jsem vzdychla "Ach jo, je to tu zase". Když jsme přijeli domů do baráku dala jsem si večeři a šla hned spát.

Mezi snem a skutečnostíKde žijí příběhy. Začni objevovat