Mezi snem a skutečností

Část 1. Úvod

Ahoj jmenuji se Elisabeth Noringthová, přátelé mi říkají Elis. Je mi 16 let a studuji gymnázium. Když mi bylo 5 let tak jsme měli s mamkou a tátou dopravní nehodu. Táta umřel hned na místě a mamka skončila v nemocni s těžkou nemcí. Mamka musela jít na operaci. Podstoupila mnoho operac, ale žádnáz nich mamku nevyléčila... Starala se o mne babička Dagmar, byla stará. Bylo jí 87 před rokem umřela. Zbyla mi jen má kamarádka Ketty Sarednam. S Ketty jsem chodila do školky a teďs ni chodímna gympl, je to má nejlepší kamarádka, pomůže mi kdekoliv a kdykoliv. Já jsem na vozíku, kvůli té nehodě. Mám ochrnuté nohy a nemůžu chodit, ale můj životní sen od nehody je rozeběhnout se někam do lesa a o ničem nepřemýšlet, prostě jen běžet do neznáma