6.

102 9 10
                                    

Večer se nic zajímavého nestalo neboť k večeři byl jen toastový chléb s šunkou, pročež Charlie, jenž nenáviděl šunku šel spát o hladu.

Ráno se vzbudila první Ginny. Bylo zataženo a trochu poprchávalo, tak si tato třináctiletá dívka sedla na okenní parapet.

Chvíli zírala do zamračeného dne, ale přece jen, co mohla dělat. Nuda, nuda a zase nuda, pomyslela si. Tahle ohavná věc ji sžírala dobrou půl hodinu, když už to děvče nevydrželo, obléklo si kabát a vyběhlo na vzduch.

Vidrník sv. Drába nebyl daleko, pouze pět minut cesty a tak se ocitla Ginny za chvilku před dveřmi jedné své mudlovské kamarádky.

Byla to holka s černými vlasy ve dvou tlustých copech a s velmi milým úsměvem, takže přivítala svoji starou kamarádku velmi pozitivně.

"Co to, že jsi přišla? Dlouho jsem s tebou nemluvila," začala konverzaci Martha zatímco vybíhala schody do prvního patra, kde měla pokoj.

Jen co se Ginny ocitla v pokoji této černovlásky, nestačila zírat.
Pokoj byl přesně takový, jaký by ho měla mít mudlovská puberťačka ve třinácti letech.

Plakáty zpěváků a zpěvaček všech možných žánrů visely snad úplně všude. Postel byla okupována hromadou polštářů a jedním obrovským růžovým psem, kterého dostala Martha při šestých narozeninách.
Na stole leželo rádio a stoh cédéček, na políčkách bylo mnoho knih typu červená knihovna což přesně vypovídalo o oné dívce. Na zdi visela fotka Marthy a jejího psa.

Nejvíc ale zaujala Ginny věc ležící na jedné z políček. Vypadalo to jako kornout na zdobení vánočního cukroví, jenže to bylo zlaté a menší. Co to asi je?

Martha jí donesla čaj a rohlíky načež si začaly ty dvě povídat o všem možném. Ginny se alespoň dostala do obrazu, co se dělo ve světě a Martha v podstatě taky, protože její strýc byl čaroděj a Ginny byla spolehlivý nosič informací.

"No, takže tak. A našeho profesora vyhodili, kvůli tomu, že byl vlkodlak. Není to škoda? Byl tak skvělej," postěžovala si zrovna zrzka a vzpomněla si na jednu hodinu, kde jim profesor Lupin představoval bubáka. Trochu se ošila a upila z hrnku.

"To je hrozný, chudák. Jaký to asi je být vlkodlak?" zamýšlela se Martha a podívala se na lustr ve tvaru srdce.

"Asi špatný," odpověděla Ginny, pak se její pohled ale zase stočil k věci na poličce.

"Co to je?" zeptala se černovlásky.

"Henna, chceš to zkusit?" odvětila a sundala zlatý kornoutek z police.

"Na co to je?" řekla Ginny a vzala si ho do ruky.

"To je přeci tetování, za deset dní asi tak zmizí," ušklíbla se Martha a pozorovala Ginny.

Co by na to asi řekla mamka? pomyslela si zrzka. Zabila by ji, to si uvědomovala až moc dobře, ale teď přece může, mamka není doma...

***

Arthur Weasley se vzbudil s příšernou kocovinou. Jedno ale věděl. Molly odešla.

Arthur zavrtěl hlavou. Co to jen způsobil? Jak jen mohl dopustit odchod Molly Weasleyové?

Je hrozný trouba, ničema, zlotřilec, darebák a hlupák, protože si nechal utéct nejhezčí srnku v lese.

Najednou se rozrazily vrata garáže a dovnitř vpadl Charlie. Jeho organizátorská povaha byla známá celým Bradavicím i Doupěti.

"Tati, pojď ven, právě pořádám poradu. Není tady mamka a my bychom tady shnili bez nějaké lepší komunikace a spolupráce," ohlásil Charlie svému otci. Ten na něj pohleděl jako na zjevení a pak kývl hlavou.

Vyšel ven na denní světlo a pocítil, jak se mu žaludek houpe. Než se stačil jeho syn zeptat, jestli je otec v pořádku, rozběhl se pan Weasley tam, kam i císař pán chodil pěšky, takže na záchod.

Jeho syn jen protočil oči ne znamení, co mu to zas Merlin nadělil a rozešel se do kuchyně.

"Není Ginny!"

"Ztratila se, utekla nebo ji snad něco zardousilo?" ptal se Charlie starostlivě.

"Řekl bych, že to byl vlkodlak nebo..." George nechal větu nedokončenou.

"Ne, teď už vážně, v pokoji prostě není," dopověděl a nechal tak své sourozence vydechnout úlevou. Jenže ta netrvala dlouho. Ginny tady není.

***

Zrzka si pohvizdovala za chůze a nechala se unášet voňavými vzduchem, jenž obvykle bývá po dešti. Konečně se před ní vynořilo Doupě a ona tak zašla do lesa.

Rozevřela dveře v domnění, že tam nikdo není, ale to se tedy mýlila.

Všichni Weasleyovi mužského pohlaví byli srocení v kuchyni a nahlas uvažovali.

Když uviděli Ginny, nemohli se dlouhou chvíli vzpamatovat. Percymu spadla lžička od kafe na zem, Ron, kterému se přes včerejšek zlepšila teplota, spadl ze židle a Arthur Weasley jen velice rychle zamrkal.

"Co sis to nechala udělat Ginny?" zeptal se George, který měl na tváři pobavený a zároveň zděšený výraz ve tváři.
Ginny byla totiž celá pomalovaná.

Na ruce měla famfrpálové mužstvo a hřiště, na druhé měla celou rodinu i se sovými spolubydlícími a krk měla pokryt spoustou jiných věcí.

"No, Marta má skvělou věc. Hennu. Je to tetování," oznámila jim slavnostně dívka a vítězoslavně se ušklíbla.

Pan Weasley si dal jen hlavu do dlaní a zavrtěl jí na znamení, že to snad není ani možné.

"Panebože, co kdyby se mamka vrátila? Ty jsi ztratila rozum?" ptal se jí Ron.

"To teď není na pořadu dne, Rone. Musíme to tady dát nějak do pořádku, takže někdo vypere, to budeš ty, Bille, taťka uklidí garáž, dvůr a naštípá dříví.Fred s Georgem uklidí všechny pokoje a zbaví je prachu," dvojčata se na sebe podívala a v duchu proklínala Charlieho,"Ginny, ty spravíš zahradu, Percy bude vařit a já, přátelé, budu uklízet půdu," domluvil Charlie. Nikdo se mu neodvážil odporovat a tak se všichni dali do práce.

***

Ahoj♡,
Opět jsem tu s novou kapitolou. Snad se líbí😉. Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu!

Pár dní bez Molly aneb Pohroma v DoupětiKde žijí příběhy. Začni objevovat