Hate my stepbrother

Kapitola 7.

Přesně v 7:40 jsem už byla před domem a čekala na Paytona, přesně tak jak jsme se domluvili. ,,Si tu v čas. Šikula." Řekl a otevřel mi dveře. Sedla jsem si na místo spolujezdce a čekala na to až Payton auto oběhne. ,,Kdyby jsi něco potřebovala tak za mnou můžeš přijít jo?" Řekl a už se věnoval řízení. ,,Dobře, děkuju." Poděkovala jsem a všimla si jeho malého úsměvu. Cesta do školy trvala zhruba deset minut.
Ta škola byla obří. Tolik nových tváří a všichni se dívají naším směrem. Podívala jsem se na Paytona a  zeptala jsem se ho. ,,Proč na nás koukají."
,,Mmm no víš asi protože si tu nová a si tu se mnou." Řekl. ,,aha..."

,,Paytone, čau jak je? A kdo je ta kočka vedle tebe?"
,,Harry! Dost, ona je moje sestra, nevlastní." Křikl na něj Pay. ,,Jsem Harry.'' natáhl ke mně ruku. ,,Madison."
,,Tak jo, tak zatím Madison." Řekl Payton a šel pryč. Myslela jsem že mi aspoň ukážeš kudy. To je jedno. Jsem tu. Zvládla jsem to. Po asi dvaceti minutách se mi povedlo najít ředitelnu. Hurá.

Vyzvedla jsem si všechny učebnice, na všechny předměty. Všechno jsem si dala do skříňky a šla ke třídě kde právě probíhá angličtina.

Jsem nervózní. Mám tam jít? Nebo mám radši počkat na přestávku? Nevím nevím, co když neudělám dobrý první dojem? Pokud se tak stane tak se propadnu do země a nikdy mě už nikdo neuvidí.

Zaklepala jsem. ,,Dobrý den, omlouvám se že jdu pozdě. Byla jsem si vyzvednout učebnice." Řekla jsem. ,,Dobře v pořádku sedni si támhle dozadu vedle Dylana." Řekl a zase se věnoval výkladu.

,,Ahoj Madi." Pozdravil mě Dylan. ,,Ahoj" rozhlédla jsem se po třídě viděla několik párů očí co na mě koukají. ,,Hej Dylane?" Zaťukala jsem mu na rameno. ,,No?" Podívala se na mě. ,,Proč na mě všichni koukají?" Zeptala jsem se. ,,Co čekáš, si hezká, nová a navíc tě viděli jak se na parkovišti bavíš s Payem." Oznámil mi jakoby nic.

Dál už jsem nic neříkala. Nechám to být.

Zvoní.

Ten zvuk toho otravného zvonku mi nechyběl. Dala jsem si všechno učení do tašky, a dala si batoh na záda. ,,Madi, ahoj" přiřítila se ke mně Nessa. ,,Ahojky" pozdravila jsem jí na zpět a taky jí objala. ,,Panebože, si nádherná!" Řekla a celou si mě prohlédla. ,,Mmm díky" poděkovala jsem. 
,,Pojďte na další hodinu." Řekl Dylan a vzal mě za předloktí a táhnul ven ze třídy.  Škola byla docela v pohodě. Až na ty odporný pohledy těch holek na obědě. Za celý den jsem Paytona neviděla.

Šla jsem na parkoviště a hledala Paytnovo auto. Když jsem ho zahlédla šla jsem za ním. Opíral se o dveře auta. Když jsem tam došla nic neřekl jen oběhl auto nasedl na místo řidiče a čekal až si sednu.

Posadila jsem se vedle něho a nic. A tím nic nemyslím že nemluvil, ale ani se na mě nepodíval, nezačal řídit a jen se díval dopředu. ,,Stalo se něco?" Zeptala jsem se. Ticho. Po chvilce ke mně otočil hlavu. Natáhl se pro můj pás a připoutal ho. ,,Ty se nikdy nenaučíš připoutávat si pás že jo?" Řekl a začal se smát.

,,Dost myslela jsem že jsi na mě naštvanej." Placka jsem ho po ruce. ,,Neboj puso, až na tebe budu naštvanej poznáš to." Mrkl na mě s dál ruku na řadící páku a konečně se rozjel.

,,Líbí se ti na škole." Zeptal se a tím přerušil ticho mezi námi. ,,Jo, asi nevím celý den na mě všichni zírali." Odpověděla jsem. ,,Jo no to se stává si nová, hezká." Řekl a skousnul si spodní ret.

Byl tak neodolatelný když tohle dělal. Když mě poprvé políbil na tý párty tak jsem byla jako přikovaná. Co bych dala za to zase cítit jeho rty na těch mých.

Zaparkoval před domem. A otevřel mi dveře. ,,Jdeme krásko." Řekl a šli jsme dovnitř. Vyběhla jsem schody nahoru a šla udělat takové ty věci jako učení atd.