6. Prokletý trojúhelník

61 6 2
                                    

Následujících sedm dní, Genya nepřišel do školy. Muichiro se o něj trošku bál,  protože nikomu nenapsal žádnou zprávu. Navíc sebou každý den bral v tašce jeho košili, kterou mu chtěl vrátit.

Jen znuděně ležel na lavici, když v tom si uvědomil, že by mu mohl napsat sám.

Vytáhl mobil a hned mu napsal.

Muichiro: Ahoj, už týden nejsi ve škole a nikdo o tobě nic neví,  jsi v pořádku?

Hned jak zprávu odeslal chtěl mobil položit, ale k jeho překvapení mu odpověď přišla hned.

Genya: mám angínu, nebo něco takového a beru antibiotika, takže se ve škole ještě dlouho neukážu.  Ale jsem překvapený že mi píšeš, to se o mě tak bojíš?"

Chlapec se začervenal a hned začal odepisovat.

Muichiro: nebojím! Jen jsem se chtěl ujistit jestli nechceš přinést nějaké úkoly nebo sešity

Genya: to nech být, navíc s tou tvou nohou bys měl jít ze školy rovnou domů a ne se ještě courat ke mě

,,Kdo ti píše?" Zeptal se Tanjiro, který mu nenápadně nakukoval přes rameno.

,,Genya, prý má angínu, tak mě napadlo mu zanest sešity na opsání" odpověděl,  zatímco psal další zprávu.

Muichiro: Od zítřka už nebudu chodil o berlích, takže se k tobě klidně stavím když mi dáš adresu

Genya: ty bys měl maximálně tak odpočívat, nebo zase vylezeš na nějaký strom, spadneš a já tě budu muset přijet i s antibiotiky v ruce zachránit

Tokito se nervózně zahihňal, ale než stihl znovu odepsat, opět se ozval Tanjiro.

,,Nechceš se radši soustředit na test? Za chvíli tu bude učitelka"

,,To zvládnu, neboj" usmál se a znovu se začal věnovat mobilu.

Muichiro: v tom případě na strom polezu až dobereš antibiotika, ale teď vážně. Napiš adresu a já se zítra zastavím

Genya: dobře, U Athen, 8

Muichiro: super, tak zítra ^^

Genya: díky skřítku

Muichiro: kdo je u tebe skřítek?!

Slabě se začervenal a položil mobil na lavici.

Proč mám motýlky v břiše když mě tak osloví?

°•°•°•°•

Další den ráno se Muichiro necítil vůbec dobře. Bolela ho hlava a byla mu hrozná zima.

,,Mui, zůstaň doma když ti není dobře..." zamumlal Yuichiro, zatímco popíjel svůj pomerančový džus.

Bratr jen zavrtěl hlavou ,,Konečně jsem se zbavil berlí a slíbil jsem Genyovi, že mu zanesu sešity..." odpověděl,  zatímco si do tašky házel sešity.

,,Opravdu jdeš do školy jen kvůli němu? Klidně bych nu to tam zanesl" odvětil nechápavě.

,,Ne, týden jsem ho neviděl, takže-" začal, ale zarazil se.

Yuichiro jen pozvedl obočí  ,,Takže ti chybí?"

,,T-to jsi řekl ty!" Vyhrkl stydlivě a popadl svůj hřeben,  aby si rychle učesal vlasy do culíku.

,,Já to věděl" uchetl se a jen pobaveně sledoval, jak se naštvaně pokoušel s hřebenem něco udělat. ,,Dej mi to prosím tě" Povzdechl si a vzal mu hřeben z ruky.

Nepřízeň osudu✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat