Bylo, nebylo...

Díl třetí

"Pastička na myši..."

varování: 15+

"Ano, dámy a pánové! To byla vskutku důmyslná klička Thomase a Weasleyové. Zdá se, že nebelvírská kapitánka ví, co dělá. Tohle je pátý gól Nebelvíru a současné skóre je 50:10. Zmijozelský kapitán Travers si bere oddechový čas a svolává svůj tým k poradě."

Ginny si v letu plácla se svými spoluhráči a všichni společně zastavili u nebelvírského brankoviště. Z dálky sledovali rozlíceného Traverse, jak máchá rukama a ječí na své odrážeče. Ve chvíli, kdy Averymu vytrhl pálku z ruky, rozmáchl se a praštil jej po rameni, se všichni nebelvírští rozesmáli.

Harry sledoval Draca Malfoye, lhostejně hledícího na Tracersovu verzi sportovního povzbuzování. Po celý zápas si všímal především zmijozelského chytače a v mysli se mu vracel pohled na jeho bledý obličej jen pár centimetrů od jeho vlastního. Samozřejmě že o tom nikomu neřekl, a bylo štěstí, že Ginny měla plné ruce práce s tréninky a vymýšlení strategie, protože netušil, jak by vysvětlil, že je neustále myšlenkami jinde. Doufal, že snění o Malfoyově hebké pokožce jej brzy přejde, protože ať skončí zápas jakkoliv, do dalšího bude mít Ginny od svých kapitánských povinností volno alespoň na měsíc.

Z přemýšlení jej vytrhl Ron, který do něj strčil loktem a teprve, když se rozhlédl, všiml si, že se madame Hoochová chystá opět rozehrát zápas. Všichni kromě nebelvírského chytače už byli na svých místech. Rychle nasměroval své koště nad ostatní hráče a už z dálky viděl, jak se na něj Malfoy šklebí.

Zaznělo hlasité písknutí, trenérka vhodila camrál do vzduchu a Harry okamžitě vyletěl o několik stop výš. Z výšky zaslechl komentář zapáleného famfrpálového fanouška Terryho Boota, kterého v bitvě o Bradavice zasáhla kletba přímo do pravé nohy a nenávratně mu poškodila nervy. Madame Pomfreyová s odborníky od sv. Munga dosáhli toho, že se na ni Boot mohl postavit a chodit bez opory, létání na koštěti měl však zakázané a tak se ujal komentování prvního zápasu bradavické sezóny.

Utkání pokračovalo, Zmijozelu se podařilo vstřelit sedm gólů, zatímco Nebelvíru jen tři. Skóre bylo vyrovnané. Harry si všiml, že si Avery vzal kapitánovo ponaučení k srdci a Dean, Ginny i Demelza měli co dělat, aby se vyhnuli nejen potloukům, ale i samotému odrážeči, který kolem sebe švihal těžkou pálkou hlava nehlava. A pak, náhle upoutal jeho pozornost malý okřídelný míček a Harry tryskem vyrazil za ním. Nemusel se ohlížet, aby věděl, kde se nachází zmijozelský chytač. Cítil Malfoyovu přítomnost a behěm několika vteřin jej periferně viděl vedle sebe. Klesali a stoupali ve zběsilém tempu s očima přilepenýma na Zlatonce. Jeden vedle druhého obkroužili mrziorskou tribunu a lóže s profesorským sborem, jen aby se střemhlav vydali za tou zlatou potvorou až téměř půl metru nad zemí. Oba pokrčenými koleny pročísli travnatý povrh hřiště a následně ve spirále kolem sebe kroužili vysoko do oblak. Oba vztáhli ruku, aby byli Zlatonce blíž a jen vyčkávali na moment, kdy se o jejich prsty otře její křídlo, aby ji mohli polapit. Udělali kolem sebe ještě několik otáček, když tu náhle Harry sevřel pěst a vítězoslavně vykřikl. Malfoy frustrovaně zavrčel, plácl svou dlaní do Harryho pěsti omotané kolem Zlatonky, nasměroval své koště na druhou stranu hřiště a odletěl na okraj, aby si hlasitě ulevil.

"Harry Potter získává Zlatonku!" vykřikl Boot. "Nebelvír vítězí!"