Bylo, nebylo...

Díl pátý

"Každý svou cestou..."

Ginny Weasleyová nebyla naivní. Ani hloupá. Od toho incidentu, kdy ji Harry okřikl kvůli klepání prsty do dřevěných opěrek na křesle, si začala všímat změny v jeho chování. Nebo spíš chování, které dříve nechtěla vidět. A také si přestala sedat do křesel s dřevěnými opěrkami, neboť klepání prsty nebyla schopna ovládnout.

Pravda byla, že už v létě, kdy spolu v Doupěti trávili mnoho času, byl Harry odtažitý. A také velmi nemotorný v jejich vztahu, ale ona to vždy přikládala jeho nedostatku zkušeností s děvčaty. No považme, s neustálou hrozbou z Voldemortovy strany, ani neměl čas pouštět se do vztahů a to fiasko s Cho Changovou mu také moc nepřidalo. Harry ji nikdy sám od sebe neobjal natož aby ji jen tak políbil, ale ona byla přesvědčená, že když se bude chovat přirozeně, Harry se do toho, tak říkajíc, dostane.

Líbání bylo zpočátku velmi neohrabané a poté, co se pokusila o francouzský polibek na Harryho pevně sevřená ústa, raději se o to znovu nepokoušela. Navíc měla Ginny pocit, že je mu velmi nepříjemné dělat cokoliv před ostatními. Dokonce i držení za ruce pro něj bylo choulostivé. I přesto se po čas léta dokázal uvolnit natolik, aby ji pustil do svého osobního prostoru a nechal ji, aby jej hladila a líbila a objímala podle svého uvážení a ona se do toho s vervou pustila, než si to rozmyslí. Byla si jistá, že první krůčky mají za sebou a všechno je v pořádku. Když se poté opět ocitli v Bradavicích, nedala mu prostor pro svobodnou volbu a okázale dávala najevo, že k Harrymu patří právě ona. Vetřela se do společnosti jeho přátel a přesto že Ron byl její bratr a Hermionu znala od svých deseti let, bylo zvláštní pozorovat svatou trojici o jednoho člena větší. Ginny si užívala pozornost, kterou tak získávala od mnoha svých spolužáků i studentů z jiných kolejí. A tu pozornost si zamilovala, ráda se cítila obdivovaná a chtěná.

Ve chvíli, kdy Harry v nebelvírské společenské místnosti vybuchl vzteky, uvědomila se, že to nejspíš přehání a že vskutku zapomněla na fakt, že Harry o přílišnou pozornost nestojí. A právě proto se stáhla a začala si více všímat toho, jak se Harry vlastně chová. S hrůzou si uvědomila, že Harry dělá co může, aby se jí vyhnul a také porozuměla tomu, proč jí přenechal místo kapitána famfrpálového týmu.

Bylo nepříjemné, když se jí kamarádky ptaly, jak to mezi sebou s Harrym mají a jestli jsou vůbec ještě spolu, když spolu nebyli ani v Prasinkách a Ginny by najednou dala kdo ví co za to, aby té pozornosti nebylo tolik.

Když viděla, jak se po zápase nechává Harry objímat a líbat na tvář od svých fanynek, najednou jí došlo, že to možná nebude nezkušeností, ale jí samotnou. Možná se snažila sama sebe přesvědčit, že takhle to má být, ona má být s Harrym, nicméně to vypadalo, že skutečnost je zcela jiná. A tak se rozhodla, že v tom všem udělá jednou provždy jasno i kdyby to mělo znamenat, že Harry nebude láska jejího života.

Jakmile zahlédla Hermionu s Harrym, jak se vrací do společenské místnosti, vstala od stolu a sedla si vedle Harryho na pohovku a když zahlédla paniku v jeho očích, jak hledá pomoc u své kamarádky, byla si jistá, že takový vztah nemá budoucnost.

"Tak jo, vidím, že je ti se mnou nepříjemně." začala.