Jenom bodyguardka

7.

Tak jo Viky klid.
3...2...1
Rychle jsem se posadila na posteli, ještě rychleji si sundala paruku s ní i všechny hadičky na těle.
Petr z toho byl v šoku, jakože hodně v šoku
P:Viky?
V:ano to jsem stále já
P:Vám se nic nestalo?
V:jenom moje neprůstřelná cesta utrpěla vážná zranění, kterým bohužel podlehla
Smutný, ještě jí zařídím pohřeb chudince mojí.

P:ani nevíte jak se mi ulevilo
Vážně? Myslela jsem, že se bude zlobit nebo tak něco.
V:nejste naštvaný?
P:měl bych?
V:vzhledem k tomu, že jsem Vám lhala a vím, jak na tom s lhaním jste
P:naopak, zapůsobila jste na mě
V:dobře, to jsem ráda a nečekala jsem to
P:pokud byste na mě měla čas a hlavně nervy rád bych si Vás najal
Ten fakt umí překvapit.
V:to nemusíte, já jsem Vás celou dobu hlídala
P:dobře tak Vám to usnadním, víte, udělal jsem první krok správným směrem

V:a můžu se zeptat, co změnilo najednou všechny Vaše názory?
Chvíli přemýšlel
P:ta situace, uvědomil jsem si, že by to nemuselo dopadnout v uvozovkách tak dobře, nebo ještě hůř, kdyby na tom místě byl třeba Ben se Sofií, přišel bych o všechno a to mi za to rozhodně nestojí
Já tomu pořád nemůžu uvěřit, on přišel k rozumu?
V:konečně, správná úvaha
P:myslíte si to taky?
V:myslela jsem si to celou dobu, ale Vy jste tvrdil jak dobře to zvládnete
P:fajn, možná jsem se choval jako debil-
V:určitě
Dovolila jsem si ho opravit.

P:musíte být pořád taková
V:jaká?
Zajímá mě to.
P:taková drzá a to celkem dost, na to že Vám moje matka platí slušné peníze
Takže už to ví.
V:neřekla bych drzá, jen upřímná
P:to si myslíte Vy
V:abych byla upřímná, vadí mi pracovat s někým s kým si vykám, nemohli bychom si tykat?
Nad odpovědí neváhal ani minutu, odpovědel téměř hned.

P:rád...Petr
Podal mi ruku, přijala jsem ji.
V:Viky
Mezitím co jsme se "seznamovali", mně se už v hlavě začal rodit dokonalý plán, na který si budete muset počkat.
Seznamovali jsme se způsobem, Petr mi říkal něco o sobě, všechno co už jsem z té složky věděla.
Já mu na oplátku o sobě neřekla vůbec nic. Proč? Někdy je to lepší.