Jenom bodyguardka

14.

P: to by dávalo smysl
D: oba máte pravdu
Výborně, takže moje teorie dává alespoň trochu smysl.
V: ale je to pouze jedna z možností, navíc nemáme důkazy
P: kdo teď pohlídá děti-
Zarazil se uprostřed věty. I když to nedává téměř vůbec najevo, hodně ho to sebralo.
P: ...ehm teda jen Bena...já sem tu chůvu už nepustím a bude trvat než někoho schopného najdu
D: postarám se o něj
V: myslím, že já bych to taky zvládla ať si ani jeden z nás nemusí brát volno
P: ne, ty budeš mít hodně práce s tím případem
V: ale ani jeden z vás by si neměl brát volno, čím méně lidí o tom bude vědět, tím líp pro Sofii
D: jeden z nás si stejně volno vzít bude muset
V: dobře, já vám do toho nebudu kecat, dělejte si co chcete
P: tak já si to volno zařídím
Odešel do vedlejší místnosti, aby mohl zavolat do práce.
D: nezávidím, budeš to tady s ním muset vydržet
V: jak to myslíš?
D: časem mě pochopíš
V: teď malinko odbočím od tématu. Mám takový pocit, že nezvládnu dvě věci najednou, nemůžu být zároveň u Petra a zjišťovat informace, víš jak to myslím
D: jo, nic se nezmění, jen ty budeš vyšetřovat to, čeho jsem se nejvíc obávala
V: všechno dobře dopadne, to vím
Doufám v to. Takových případů jsem za svůj život vyřešila desítky, vždycky, ať to mělo jakýkoliv motiv, tak to bylo z jednoho důvodu, který se nazývá závist. A právě tam bych měla začít. Každý někomu něco závidí, jde jen o to, co závidí. Nejčastěji to bývá sláva, nebo peníze, to jsou dvě mocné čarodějky.
Víte jak jsem se poprvé setkala s Danuší? Říkala mi o jistých mafiánech, sice to s tím moc spojitostí nemá, ale možná to bude hlavní stopa, nebo tak něco.
V: Danuše?
D: ano?
Vyšla z pracovny.
V: potřebovala bych vědět něco víc o těch mafiánech, víš které myslím¿
D: jo, tak se ptej
V: stačí mi adresa, všechno ostatní už bude v mých rukou
D: hlavně neudělejte nějakou blbost
Řekla a podala mi papírek, kde byla napsaná adresa