Yoko už je od narození moc slabá,proto se nemůže chránit sama.Od toho ji chrání její starší bratr.Její bratr je jeden z Hashirů.Jednou Yoko donutí svého bratra odejít na několikadenní schůzku Hashirů bez ní.V ten den za chladné noci, když byla Yoko...
Yoko POV Uběhlo pár hodin,co nii-san odešel.Nudila jsem se.Vzala jsem si své tmavě fialové haori a šla ven.Zapomněla jsem,co mi říkal nii-san.Bloudila jsem po nějaké vesnici."Sakra.Ztratila jsem se.Nii-san nebude rád,až se to dozví."řekla jsem si pro sebe.Nevědomky jsem už došla na konec vesnice.Rozhlédla jsem se kolem.Viděla jsem pařez,na který jsem si sedla."Takhle mladá dívka by se neměla toulat venku.Jsou tu démoni a ty jak vidím, nemáš katanu."řekl chlapecký hlas.Podívala jsem se směrem k hlasu.Stál tam černovlasý chlapec v šedé bundě."To vím také,ale...já jsem se ztratila."řekla jsem."Smím se tě zeptat ne jméno?"zeptal se chlapec."Jistě.Jmenuji se Yoko Iguro.A ty?"řekla jsem."Daichi, stačí to?"řekl Daichi."Stačí to.Ty tu bydlíš?"řekla jsem."Ne,ale mám tu příbuzné.Chceš pomoct dostat se domů?"řekl."To bych byla ráda."odpověděla jsem."Hádám, že jsi prošla tuhle vesnici.Proto bychom měli jít zpátky.Cestu pak nějak najdeme."řekl Daichi."Dobře."řekla jsem.Daichi se usmál."Tak pojďme.Nebudwme ztrácet čas."řekl.Přikývla jsem.Po asi hodině jsem konečně dorazila domů.Venku byla opravdu zima, takže jsem byla ráda."Chtěl bych se s tebou ještě někdy sejít,Yoko.Můžeme zítra v noci?Přes den mám hodně práce."řekl Daichi."Kde?Do té vesnice už nejdu."řekla jsem."Třeba bych mohl pro tebe přijít.Teď vím,kde bydlíš.Něco vymyslím a přijdu si pro tebe, dobře?"řekl.Přikývla jsem."Přeji ti dobrou noc."řekla Daichi a odešel."Zajímavý chlapec."řekla jsem si pro sebe. Pokračování příště
Další kapitola je tady.Snad se líbí. Mějte se hezky 💖
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
