Jedna z milionu

Útěk

Nick už neslyšel křik svých spolubojovníků. V krajině se rozléhalo ticho. Přemýšlel o tom, že zavolá Kylovo jméno, ale hryzalo v něm podezření, že ho někdo sleduje. Zamžikal do tmy, nikoho neviděl. Pro jistotu ještě napnul uši. Nic. To ho přesvědčilo: "Kyle! Kylee!" Napjatě čekal na odpověď. Uvědomil si, že vítr fouká proti němu, takže odnáší jeho hlas, a zahulákal hlasitěji: "Kyleee!" V odpověď mu byl zpěv slavíků. Zkusil to ještě jednou. Možná se ztratil a je někde jinde, než chtěl být. To by byl Kylův konec. Zhluboka se nadechl a zařval znovu. "Nicku?! Jsi to ty?" ozvalo se váhavě po chvilce. "Jsem! Musíte odsud zmizet!" "Cože? Neslyším tě!" Do pytle. Nick se rozběhl za kamarádovým hlasem a neustále křičel: "Musíte pryč! Ví o vás!" nebo "Zmizte odtud!" Ke Kylovi doputoval jen nesrozumitelný chumel slov. "Proč za ním Nick přišel?" řekl si. Najednou porozuměl. Ethan to vyžvanil. Jdou pro ně. "To ne!" Nevěděl, kde je Heda. Od té doby, co Ethan odešel, se snažil vymyslet plán útěku. Už ho skoro měl, ale pořád v něm nacházel světlá místa. "Nicku, tady jsem!" zavolal zničeně. Co si jen počnou? Heda se vůbec neukázala. Kde se toulá takhle v noci? "Kde jsi?" ozval se pár metrů od něj kamarád. Kyle byl tak rozrušený, že ani nevnímal dusot jeho nohou. "Tady, tady," odpověděl rychle. "Musíte - odsud - zmizet," vyrážel ze sebe Nick mezi nádechy. I přes dobrou fyzičku funěl jako slon a třásl se. Adrenalin si s ním krutě pohrával. "Nicku, já nevím, kde je Heda," zafňukal, "Nemůžu ji tady nechat." "No, tak ji musíme najít." "Jo, jasně. Až na to, že já ji už hledám asi hodinu." "Někde být musí," prohlásil přesvědčivě Nick. "Dobře," sebral se Kyle, "zkus se kouknout do chatky. To je tamtím směrem. Jen, prosím, nevyděs Alyu. Řekni jí, co se děje. Já se kouknu znova k řece a připravím člun. Na pevnině by nás dostali. " Nick kývnul a rozběhl se splnit svůj úkol. "Musíme si pospíšit," dodal Kyle pro sebe a dal se do pohybu. "Hedo! Ukaž se, jdou po nás. Musíme utéct!" Koukal se všude kolem, hledal ji očima a v duchu se snažil zdokonalit plán. Věděl, že musí cestovat po řece, ne po pláni, ne podél řeky, ale na ní. Na pevnině by je našli okamžitě a rostlinstvo u řeky by prohledali hned vzápětí. Kdežto loďka je odnese za stejnou dobu mnohem dál, než by kdy zvládli ujít. Obzvlášť když Alya nejspíš ani chodit nemůže. Kyle taky věděl, že loďka není zrovna v dobrém stavu. Unese je? Doufal, že ano. Chtěl s sebou vzít i Nicka. Nechtěl ani pomyslet na to, že by musel opustit svého nejlepšího kamaráda a ještě k tomu ho nechat tady, napospas Neilovi. Byl tady ale ještě jeden problém. Řeka tekla okolo tábořiště. V noci tam vždy hlídali alespoň dva vojáci. Co s nimi? Mohl by běžet po břehu a zneškodnit je. Ale co když mu potom uplave loďka anebo se mu vůbec to nepovede? Za základnou řeka nabírala na síle. Byl tam splav. "Hedo?" zvolal Kyle znovu. "Kde ta babka, sakra, vězí?"ruply mu nervy. Byl jako bomba, až na to, že vybuchoval pořád dokola a stále častěji. Nikdy si nepřál spatřit Hedinu vrásčitou tvář tak, jako teď. Ani si toho nestačil všimnout, ale už postával na břehu řeky. "Kde je člun? To snad ne." Kyle zuřivě běhal sem a tam a hledal loďku. Nikde po ní nebylo ani stopy. Stejně jako po Hedě. V jeho zorném poli se objevil keř. Chytil se chabé naděje, že loďka bude ukrytá za jeho střapatými lístečky a spěchal se tam podívat. Prozkoumal to za ním. Odhrnul každou jeho větvičku, ale loďka tam nebyla. Z úst mu unikl chabý sten. Je konec. Začal se smiřovat se svým osudem. Potom si vzpomněl na Nicka. Měl by se urychleně vrátit a zachránit alespoň jeho. Nikdo si nejspíš v tom zmatku nevšiml, že zmizel. Přidá se k vojákům a bude žít stejným životem jako doposud. Ale Alya? Kyle ji začal šíleně litovat. Nedokázal ji zachránit, zklamal ji. Oni ji... využijí ji a... Nikdy nepřestanou. Kyla polilo horko. Nepřestanou dokud z ní nevyprchají poslední síly. Ne! To pomyšlení mu rvalo srdce na kousíčky. Nesmí dovolit, aby trpěla. Možná, možná by ji měl zabít rovnou. Na mysli mu vyvstanul obraz.

Alya. Stojí před ním, v tváři se jí zračí zmatek, bolest a strach. A pak padá. Kyle se ji pokusí zachytit, ale smekne se mu ruka po její jemné pokožce. Dívka leží na zemi. V hrudi jí zeje strašlivá propast. Alya věnuje Kylovi poslední pohled a rty se jí zkroutí v děsivém úšklebku. Na malou chvíli se její krásná tvář vyjasní. Potom svaly povolí. Je mrtvá. Kylovi se divoce rozbuší srdce. Je mrtvá! Někdo ji zabil. Najednou jako by zmizel všechen vzduch, Kylovi se nedostává kyslík. Bezděky sklopí oči a všimne si, že v dlani svírá zakrvácený nůž. Nechápavě se podívá na hruď ještě před chvílí živé dívky a na lesklé ostří nože. V ten moment vypadá jako kdyby do něj udeřil blesk. To on ji zabil! Pod nohama se mu hroutí svět. Je vrah...