Dětská láska | Stein27

•Pizza

Po našem večerním potěšení jsme si s Petrem dali sprchu, kde taky na něco došlo. Oba jsme se utřeli a šli si dát něco k jídlu. Petr nabídl, aby jsme si objednali pizzu, ale proč utrácet za pizzu, když si ji můžeme sami udělat. On ale vařit neumí, takže mě jenom zezadu objímal, povídal mi zážitky z dneška nebo mi říkal lichotivé pochvaly. Za chvíli se odtáhl a zeptal se jestli mi může pomoct, tak jsem mu dala rajčatovou omáčku na rozetření po pizzovém těstu, já zatím dělala zbytek. U toho jsme mlčeli. Přemýšlela jsem nad tím když jsme s Péťou poprvé spolu dělali pizzu.

Uběhlo pár týdnu a já s Petrem jsme si párkrát napsali, ale jinak nic. Dneska se po dlouhé době setkáme. Strašně se mi líbí, ale nechci na něho spěchat, i přesto že si rozumíme, se neznáme zas tak dlouho. Převlékala jsem se do nějakého komfortního oblečení a přitom mi do pozadí hrála televize. Hráli tam jenom samé hovadiny, takže jsem ji radši vypla. I přesto, že mám malý byt, přijde Petr dnes ke mně. První nechtěl, ale nakonec jsem ho přemluvila.
Po půl hodině jsem slyšela Petra jak zvoní, tak jsem šla otevřít dveře. "Když to nevyšlo minule, možná teď už budeš chtít?" Řekl místo pozdravu a v ruce držel pytlíček marihuany. "Pojď dál." Řekla jsem s úsměvem a zavřela. "Ahooj." Pozdravil mě když jsem zabouchla dveře a vrhl se mi do náruče. Taky jsem ho pozdravila a zavedla jsem ho do mého mini bytečku, konkrétně do místnosti kde byl napůl obývák a napůl kuchyň. "Chceš něco k pití?" Zeptala jsem se Petra ze slušnosti. "Máš bílé víno?" Zeptal se mě. "Mám, polosuché!" Řekla jsem po chvilce hledání v poličkách. "Ať už je to cokoliv, vem to." Řekl Petr a usmál se. Oba jsme se usadili na gauč. Nalila jsem sklenku vína a podala ji Petrovi. "První dámy ne?" Řekl a rukou naznačil, že nechce, aby jsem si to vzala. "Dobře ty gentlemane." Řekla jsem a trochu se nad tím pousmála. "Máš dneska dobrou náladu nebo co?" Zeptala jsem se Petra když jsem nalívala už druhou sklenku, ale tentokrat už pro něj. "Mám, dobře jsem se probudil." Řekl Petr a ušklíbl se. "Tak tady máš." Řekla jsem a podala Petrovi deci bílého vína. "Tak co jak ses měl?" Začala jsem konverzaci a už to jelo.
Po dvou hodinách povídání mě z ničeho nic Petr přerušil uprostřed věty. "Promiň, že ti skáču do řeči, ale mám strašný hlad. Nechceš si něco objednat? Rád to zaplatím" Řekl Petr a vytáhl telefon. "Umím dost dobrou pizzu pokud chceš?" Řekla jsem a Petrovi se rozzářily oči. "To by bylo dokonalý, rád pomůžu když mi řekneš co mám dělat." Řekl a oba jsme se zvedli z gauče. Sklenky vína jsme položili na stoleček co stál před ním. Vytáhla jsem všechno potřebné a začala dělat těsto. Petr pomáhal s rozklepnutím vajíček nebo mi podával potřebné věci. Vypadal dost zmateně, ale zároveň okouzleně. "Kde ses to naučila?" Zeptal se, ale než jsem stihla odpovědět, začal křičet a rychle utekl od linky. "Do prdele!" Zařval a já se na něj nevěřícně koukala. "Co děláš?" Smála jsem se. Ukázal prstem na zeď, kde byl velký, černý, chlupatý pavouk. Taky jsem začala ječet a běžela za Petrem do náruče. Jak jsem se lekla, tak mi upadla mozarela, kterou jsem zrovna sypala na pizzu. Celý balíček mozarely se rozsypal na zem."Co budem dělat?!" Řekla jsem a schovala si obličej do Petrovi hrudě. "Já nevím, kurva fuj!" Řekl Petr, obejmul mě a silně stiskl. "Musíme vymyslet nějaký plán, počkej!" Řekl Petr a pomalu se blížil k lince kde vzal plácačku, která ležela v rohu. Trochu jsem
šla dozadu a nechala Petra ať koná dobro. "Aaaa!" Zakřičel a hned potom se začal smát. Petr mlátil plácačkou o zeď jak blázen. Potom plácačku odkryl a pod ní se skrývala velká černá skvrna. "To ses posral?!" Zakřičela jsem, když jsem to viděla. "Vohoo, zachránil jsem nás!" Vykřikl Petr radostí. "Jo děkuju moc, ale mám celou bílou stěnu od pavoučích vnitřnosti  do piči!" Řekla jsem a Petr se začal smát ještě víc.
Začala jsem stírat černého pavouka kapesníkem ze zdi.
Pokračovali jsme v dělání pizzy. Čekali jsme až pizzu budeme moct vytáhnout z trouby. Mezi tím jsme se rozhodli si zapálit brko, takže jsme seděli u okna a z pusy vydechovali dým. "Proč to máš v bytě takové nové?" Zeptala jsem se Petra a otočila se k němu. "No..je to takový složitý, fakt to chceš vědět?" Řekl takovým smutným hlasem. "Jo, klidně mi řekni cokoliv." Řekla jsem a usmála se na něj. "No prostě jednoduše..jsem dost problémový, nevyrostlý teenager a můj táta už to nevydržel, takže mě vyhodil z domu a jelikož jsem neměl kam jít, tak mi babička dovolila si vzít její horní patro domu." Vysvětlil mi Petr a já ho z lítosti objala. "Pokud potřebuješ finanční podporu nebo pomoc s vybalováním, tak ráda pomůžu dobře?" Řekla jsem Petrovi vážně. "Děkuju moc, ani nevíš co to pro mě znamená." Řekl Petr a opustil obětí. "Pojď vytáhnout tu pizzu a nekoukej na mě, dělej! Křikla jsem na Petra a běžela k troubě, vytáhnout lahodnou, domácí pizzu....

"Je to výborný, zase se ti to povedlo." Pochválil mě Petr. "Bez tebe bych to nedala ty pomocníku." Řekla jsem a setřela palcem rajčatovou omáčku, Petrovi z tváře a následně si palec olízla. "Jak se to tam dostalo?!" Řekl Petr a trochu se usmál. Podívali jsme si a jedli pizzu s úsměvem na tváři.