V zajetí

Kapitola 5.

"Proč zastavujeme?" zeptala se Regina zvědavě, když cítila, jak kůň na cestě zpomaluje.

"No, myslel jsem, že by sis chtěla odpočinout od únavné cesty, Milady. Náš ubohý přítel potřebuje taky trochu. Viď, chlapče?" Robin položil ruku na čenich koně a jemně ho hladil. Pohlédl na mladou královnu, která na něj obdivně zírala. Usmála se nad tím, jak se zvířetem zacházel tak laskavě a klidně. Po krátké odmlce pokračoval v řeči. "Pojď," pokynul jí, když přešel ke straně koně a začal sundávat tašky připoutané k sedlu, "tak jako tak jsme dorazili na naši první zastávku."

"Kde přesně je toto místo?" zeptala se Regina a vzala si jednu z menších tašek, které jí podal.

"Kousek odtud. Je to domov starého přítele," ušklíbl se. Přehodil si přes rameno dva velké vaky, vzal koni vládu a začal je nést na krátkou cestu.

"K čemu přesně jsou tyhle?" Zeptala se a ukázala na několik vaků, které oba nesli. "Nezůstaneme tam tak dlouho. Ne?"

"Ne," odpověděl. "A tyhle nejsou pro nás."

Než se Regina stačila na něco zeptat, zaslechli náhlý zvuk dětského smíchu následovaný výkřikem Robinova jména. Pohlédla před sebe a všimla si, že několik stop od ní stojí malá, malebná chaloupka. Z cihlového komína stoupal kouř a pár metrů od domu byla malá studna. Mladá brunetka sledovala, jak mladá dívka a chlapec utíkali z domu, chichotali se a volali Robinovo jméno, když se blížili. Menší chlapec skočil Robinovi přímo do náruče, když se potkali, a když vstal s dítětem v náručí, mladá dívka ho objala kolem pasu.

"Ahoj, ahoj, vy dva," zasmál se a pevně je objal.

Mladý chlapec pohlédl na Robina se svraštěným obočím a zeptal se: "Co ti trvalo tak dlouho?"

Muž se zasmál: "Omlouvám se, chlapče, ale měl jsem dost práce." Robin se otočil a podíval se na Reginu, která tam stála s nesmělýma, trochu nervózníma očima. Usmál se na obě děti a řekl: "Toto je moje drahá přítelkyně, Regina. Regino, toto je Patrick," ukázal na mladého chlapce v náručí. "A tohle je Emily," ukázal pak na mladou dívku po svém boku.

"Ahoj," řekl chlapec.

Regina se jemně usmála: "Ráda tě poznávám." I když byla stále zvědavá, kdo ty děti jsou.

Všimla si, že se k ní mladá dívka blíží s jemným úsměvem. "Regina," zopakovala královnino jméno. "To je milé."

"Děkuju." Její úsměv ještě trochu zesílil. "Emily je krásné jméno," poznamenala.

"Díky," podívala se na ni dívka s udivenýma modrozelenýma očima.

"No," přerušil je Robin. Rychle se usmál na mladou ženou, než obrátil svou pozornost zpět k dětem. "Nechte nás jít dovnitř. Nechceme nechat vaši matku čekat, že ne?" Znovu se chopil uzdy koně a zamířil k domu s chlapcem na boku.

Regina si najednou všimla, jak mladá dívka napřáhla pravou ruku. Chvíli váhavě zírala. Dívčiny rovné blond vlasy vlály v jemném vánku, stejně jako její měkké, obnošené narůžovělé šaty. Usmála se a pak vzala dítě za ruku, která ji vedla do chalupy za Robinem a chlapcem.

Když pár a děti venku přivázali koně, prošli dveřmi a zjistili, že je vítá starší žena a dvě mnohem mladší děti usazené v malé ohrádce. Regina ustoupila, její a Emilyiny ruce byly stále propletené, a sledovala, jak se Robin přiblížil k ženě s polibkem na tvář.

"Už je to příliš dlouho, Robine," řekla žena se sladkým úsměvem.

"Omlouvám se, paní." Usmál se zpět. "Ale přinesl jsem dárky." Potom odložil chlapce i velké vaky, které nesl. Mladá dívka přivedla Reginu blíže k místu, kde stáli Robin a její mladší bratr, aby i ona viděla, co jim Robin přinesl.